Vznikající druhá vláda Andreje Babiše na půdorysu politického hnutí ANO, ČSSD a KSČM ve svém programovém prohlášení píše, že podmíní přiznání některých sociálních dávek — například doplatku na bydlení nebo podpory pro dlouhodobě nezaměstnané — veřejně prospěšnými pracemi ve prospěch měst a obcí a povinností aktivně hledat zaměstnání. Babišův kabinet tato opatření zdůvodňuje tím, že chce postupně snižovat závislost lidí na dávkách.

„Kdyby se někdo pokusil udělat si ze života na dávkách bezva životní styl? Ani náhodou! Nezaměstnaní, kteří můžou pracovat, a přesto ohrnují nad nabídkou nos, protože se jim nechce, by neměli dostávat žádnou podporu. Nic. Odmítneš dvakrát práci, nazdar,“ psal v předvolební knize O čem sním, když náhodou spím dnešní premiér v demisi Babiš.

Dále pak navrhoval, aby dávky pomoci v hmotné nouzi dostávali pouze ti, kteří odpracují osm hodin týdně v obecních službách, dodržují domovní řád a posílají děti do školy. „Když je závislost, tak se nemocný léčí,“ vysvětloval.

Babišovy myšlenky se následně promítly do volebního programu politického hnutí ANO, ve kterém se psalo, že „závislost na dávkách se nesmí stát životním stylem pro zdravé a práceschopné lidi“. Strana dále slibovala, že zpřísní podmínky pro vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi a podmíní poskytování sociální podpory zapojováním lidí do programů úřadů práce, projektů obcí a spoluprací se sociálními pracovníky s tím, že v případě neplnění těchto povinností bude výplata dávek zastavena.

Zarážející je, že s takovými opatřeními souhlasí ČSSD, která se o nich ve svém volebním programu vůbec nezmiňovala. „To samozřejmě nebyl požadavek sociální demokracie,“ vysvětil Deníku Referendum poslanec Roman Sklenák s tím, že není s to přesně říct, jak by mělo být dané ustanovení naplněno, protože se jednání o vládním programu účastnil pouze v jeho první fázi. „Zřejmě z toho požadavku nebylo politické hnutí ANO ochotno ustoupit,“ dodal.

Sklenákova stranická kolegyně a někdejší náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Gabriela Nekolová, o které se spekuluje jako o budoucí šéfce tohoto rezortu, naopak Deníku Referendum řekla, že podmiňování některých typů dávek prací podporuje. A podotkla, že v ČSSD v této problematice nepanuje shoda. „Například sociální demokraté z Ústeckého kraje již dlouho volají po tom, aby dávkový systém prošel revizí,“ uvedla Nekolová.

Výplata dávek se zpřísňuje. Počty příjemců klesají

Současně je třeba připomenout, že podmínky pro vyplácení podpory v dlouhodobé nezaměstnanosti se v minulém volebním období výrazně zpřísnily. Senátní novela zákona o pomoci v hmotné nouzi totiž do českého právního řádu znovu přinesla Ústavním soudem dříve zrušený institut veřejné služby.

Lidem, kteří jsou bez práce déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu či krátkodobé zaměstnání, se nově příspěvek na živobytí vypočítává nikoliv ze životního, ale existenčního minima. To činí dva tisíce dvě stě korun měsíčně. Pokud člověk v režimu veřejné služby vykoná práci v rozsahu třiceti hodin, má nárok na dalších šest set pět korun.

Problém zvoleného řešení je, že práce pro dlouhodobě nezaměstnané chybí. V loňském roce evidovalo Generální ředitelství Úřadu práce pouze jedno místo na dvacet potenciálních uchazečů. Organizace Social Watch v této souvislosti upozorňovala, že zákon nezaručuje, že zájemce o veřejnou službu musí nabídku práce skutečně dostat. Podobné výhrady vznášeli i pracovníci Institutu pro sociální inkluzi.

Jiná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi navíc snížila výši doplatku na bydlení a zkomplikovala i jeho vyplácení. Obce dnes mohou na svém území vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a následně v nich novým obyvatelům doplatek nevyplácet. Vzhledem k tomu, že je dané ustanovení zákona s největší pravděpodobností rozporné s Ústavou, podala skupina senátorů ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení.

Je třeba také zmínit, že počty nezaměstnaných setrvale klesají a snižuje se i objem finančních prostředků, které stát vydává na dávky na bydlení. Doplatek na bydlení letos pobírá o dvacet tisíc lidí méně než v minulém roce a výdaje státního rozpočtu na tuto dávku se v prvním čtvrtletí meziročně snížily o sto čtyřicet milionů korun.