Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedu politického hnutí ANO Andreje Babiše dvanáctým českým premiérem 6. prosince minulého roku. „Moji předchůdci Václav Havel a Václav Klaus svazovali pověření tím, že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru ve Sněmovně. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše takovým omezením svazovat nebudu,“ řekl tehdy Zeman. O týden prezident jmenoval i nový, jednobarevný, menšinový vládní kabinet.

Babiš již od voleb říkal, že jeho vláda bude vypadat úplně jinak, než ta předchozí Sobotkova. „Naše Vláda pro lepší Česko bude konečně pracovat jako jeden tým. Bez nekonečného koaličního dohadování a handrkování. A hlavně — budeme investovat do lidí, do budoucnosti, do našich dětí,“ uvedl Babiš krátce po jmenování. Opakoval, že jeho vláda bude makat bez ohledu na to, zda získá v Poslanecké sněmovně důvěru.

S žádostí o důvěru předstoupil Babišův kabinet před Sněmovnu letos 16. ledna. Podle očekávání ji nedostal. Podpořilo ho pouze osmasedmdesát poslanců politického hnutí ANO. První Babišova vláda podala demisi a 24. ledna prezident Zeman předsedu politického hnutí ANO znovu pověřil jednání o vytvoření nového kabinetu. Babiš tak spolu se svými ministry spravuje zemi již sto dvaačtyřicet dní bez důvěry Sněmovny. A prezident od ledna nejmenoval nikoho, tedy ani Babiše, premiérem.

Přestože panuje obecná shoda na tom, že vládní kabinet, který se neopírá o většinu v Poslanecké sněmovně, nemá činit žádná zásadní rozhodnutí, Babišova vláda v posledních pěti měsících několik zásadních kroků podnikla. Podíváme-li se však na výsledky samotného vládnutí — tedy na počty předložených zákonů a nařízení — zjistíme, že Babiš navzdory vytváření obrazu sebe sama coby politika, který dnem i nocí pracuje ve prospěch občanů České republiky, nijak zvlášť aktivní není. Ba právě naopak.

Vánoční čistky na ministerstvech

Jedním z prvních rozhodnutí nové vlády bylo schválení systemizace služebních a pracovních míst na samém sklonku loňského roku. Kvůli ní přišlo o svá místa ve vedení jednotlivých ministerstev čtyřiadvacet z devětasedmdesáti odborných náměstků, tedy více než jedna třetina. Opozice Babišově kabinetu vyčítala, že ohýbá služební zákona, který měl právě podobných čistkám předejít a státní správu stabilizovat.

„Babišova vláda? Horší než Hun Attila na dobytém území. Vláda, která ani nezíská důvěru, se dnes pokouší zničit nezávislost státní správy,“ marně se rozčiloval někdejší ministr vnitra Milan Chovanec. „Určitě se nejedná o žádné čistky, jak to bylo prezentováno v médiích,“ hájil se Babiš s tím, že je prý „úplně normální, že když nastoupí nový ministr, tak počáteční změny udělá okamžitě“.

Personální změny se dotkly především těch rezortů, které v minulém volebním období vedli lidovečtí a sociálně-demokratičtí ministři. O posty náměstků tak přišli namátkou Petr Hejduk, Zuzana Jentschke-Stöcklová, Tomáš Petříček, Martin Kučera a Robert Baxa, kteří pracovali na ministerstvu práce a sociálních věcí. Dále na rezortu průmyslu a obchodu Tomáš Novotný, Lenka Kovačovská, Jiří Koliba a Jiří Havlíček. A z vedení ministerstva financí byl odvolán i Ondřej Závodský.

Vyhazovy ze státních institucí

K čistkám přistoupila Babišova vláda v demisi i ve vedení klíčových státních institucí. Z pozice ředitele Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest byl po třech a půl letech odvolán Karel Kučera. „Svými rozhodnutími v poslední dnech, o kterých jsem navíc nebyl informován, destabilizoval chod agentury,“ zdůvodnil svůj krok ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odvolal z pozice ředitelky pražské nemocnice na Bulovce Annu Vrbovskou — prý pro ztrátu důvěry. O své místo v čele Fakultní nemocnice Ostrava přišel i Vojtěchův předchůdce v čele rezortu zdravotnictví Svatopluk Němeček. I on prý ztratil ministrovu důvěru a navíc manažersky selhal. „Všichni vědí, že jsem nebyl oblíbencem politického hnutí ANO. Možná kdyby to pan Vojtěch poctivě řekl, že provedl politickou čistku, tak by to bylo slušnější a férovější,“ řekl Němeček s tím, že nemocnice naopak vykazovala rekordní zisky.

„České poště chybí smysluplná vize fungování podniku, kterou by bylo možné skutečně rozvíjet," řekl ministr vnitra Lubomír Metnar a ředitel České pošty Martin Elkán byl bez práce. Opozice v souvislosti s Elkánovým odvoláním znovu upozorňovala, že vláda v demisi by se měla podobných kroků zdržet. „Je to drzost. Mohu rozumět tomu, že je pan ministr nespokojen a chce hledat jiné lidi, ale dělat to v demisi, bez důvěry, to je pošlapávání jakýchkoliv principů,“ podotkla první místopředsedkyně občanských demokratů Alexandra Udženija.

Během prvních měsíců Babišovy vlády ale skončily i mnozí další vysoce postavení lidé. Zděnek Blahuta požádal o odvolání z vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnová i ředitel Správy železniční a dopravní cesty Pavel Surý rezignovali. Místa v čele Státního pozemkového úřadu se vzdala Svatava Maradová. Dozorčí rada České exportní banky odvolala generálního ředitele Karla Bureše a v nedávné době pod tlakem premiéra Babiše na post ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů rezignoval i Michal Murín.

Marketingové makání

Oproti zvýšení aktivitě v personálních otázkách je Babišova vláda v oblasti legislativní spíše zdrženlivá. Jednání kabinetu vyplňují nepříliš zajímavé často technické materiály a návrhy zákonů obvykle přicházejí ze Sněmovny. Samotní ministři totiž vlastní spíše nepředkládají a plán legislativních prací vlády na tento rok zůstává nenaplněn.

Babišův kabinet se místo přípravy zákonů, které sliboval, raději soustředí na permanentní agitaci, která na sebe dnes berou podobu výjezdů vlády do regionů. Od počátku roku tak premiér spolu se svými ministry navštívil Středočeský, Zlínský, Liberecký, Moravskoslezský, Karlovarský, Královéhradecký a naposledy i Jihomoravský kraj.

„Chceme se zaměřit na řešení problémů přímo na místě, a proto je pro nás důležité, abychom nejednali pouze v Praze, ale navštívili všechny kraje a místa, kterých se dané potíže týkají. Mezi naše prioritní témata patří vybudování dopravní infrastruktury i financování regionálního školství. Každý region má ale svá konkrétní témata a nyní bude příležitost, aby se jimi vláda zabývala,“ obhajoval výjezdy Babiš.

Vládní spanilé jízdy s sebou obvykle nesou celou řadu slibů, které se šplhají do desítek miliard korun, přičemž není vůbec zřejmé, jakým způsobem si chce kabinet potřebné finanční prostředky obstarat. „Andrej dokáže všechno. Sáblíkové postaví stadión, Ledecké ledovec a Ondráčkovi ještě jeden Václavák, aby měl trenažer,“ uštěpačně glosoval Babišovy návštěvy někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ve skutečnosti toho ovšem vládní kabinet pro zlepšení života občanů České republiky mnoho neudělal. Zmínit lze leda opakované předložení novely insolvenčního zákona, plánované zvýšení důchodů od příštího roku a zavedení slev pro studenty a seniory na veřejnou dopravy. Nicméně i toto opatření je krajně sporné, neboť slevy nebude možné využít na všechny spoje, a finanční kompenzace pro dopravce má jít na vrub rozpočtu školství a vědy.