Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedu politického hnutí ANO Andreje Babiše dvanáctým českým premiérem 6. prosince minulého roku. „Moji předchůdci Václav Havel a Václav Klaus svazovali pověření tím, že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru ve Sněmovně. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše takovým omezením svazovat nebudu,“ řekl tehdy Zeman. O týden prezident jmenoval i nový, jednobarevný, menšinový vládní kabinet.

Babiš již od voleb říkal, že jeho vláda bude vypadat úplně jinak, než ta předchozí Sobotkova. „Naše Vláda pro lepší Česko bude konečně pracovat jako jeden tým. Bez nekonečného koaličního dohadování a handrkování. A hlavně — budeme investovat do lidí, do budoucnosti, do našich dětí,“ uvedl Babiš krátce po jmenování. Opakoval, že jeho vláda bude makat bez ohledu na to, zda získá v Poslanecké sněmovně důvěru.

S žádostí o důvěru předstoupil Babišův kabinet před Sněmovnu letos 16. ledna. Podle očekávání ji nedostal. Podpořilo ho pouze osmasedmdesát poslanců politického hnutí ANO. První Babišova vláda podala demisi a 24. ledna prezident Zeman předsedu politického hnutí ANO znovu pověřil jednání o vytvoření nového kabinetu. Babiš tak spolu se svými ministry spravuje zemi již sto dvaačtyřicet dní bez důvěry Sněmovny. A prezident od ledna nejmenoval nikoho, tedy ani Babiše, premiérem.

Přestože panuje obecná shoda na tom, že vládní kabinet, který se neopírá o většinu v Poslanecké sněmovně, nemá činit žádná zásadní rozhodnutí, Babišova vláda v posledních pěti měsících několik zásadních kroků podnikla. Podíváme-li se však na výsledky samotného vládnutí — tedy na počty předložených zákonů a nařízení — zjistíme, že Babiš navzdory vytváření obrazu sebe sama coby politika, který dnem i nocí pracuje ve prospěch občanů České republiky, nijak zvlášť aktivní není. Ba právě naopak.

Vánoční čistky na ministerstvech