Konec jednání o nové vládě mezi politickým hnutím ANO a ČSSD umožňuje prezidentu Miloši Zemanovi, aby se pokusil přímo ovlivnit další politické dění. V úterý se prezident na Hradě sejde s trestně stíhaným premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO), aby společně hledali cestu z krize, v níž se země nachází. Právě Zeman může nyní rozhodnout, kudy se Česká republika v následujících týdnech a možná i letech vydá.

Přestože Zeman již v minulosti řekl, že i druhý pokus o vytvoření vlády připadne předsedovi politického hnutí ANO, sám Babiš v rozhovoru pro pondělní Lidové noviny připustil, že by se novým premiérem mohl stát stávající místopředseda vlády Richard Brabec (ANO). „Budu to respektovat, ale takový krok neočekávám. Prezident drží slovo a dal mi slib a čas do konce června,“ upřesnil Babiš.

Pokud by Babiš ustoupil a umožnil, aby se kandidátem na premiéra stal jiný člen politického hnutí ANO, dnešní patová situace by rázem zmizela. Je to totiž právě Babiš, kdo je jakožto trestně stíhaná osoba hlavní překážkou pro vytvoření vlády, která by mohla získat v Poslanecké sněmovně důvěru.

Všechny politické strany — s výjimkou TOP 09 — od podzimních voleb opakují, že jsou ochotny s politickým hnutím ANO o případné vládní spolupráci jednat. Všechny si samozřejmě kladou jisté podmínky, ale tou hlavní je právě neúčast trestně stíhaného Babiše v kabinetu. Jediné strany, kterým předseda politického hnutí ANO jakožto premiér nevadí, jsou KSČM a SPD. Avšak s nimi se pro změnu nechce vládnout Babišovi.

Přestane-li Babiš po schůzce se Zemanem trvat na tom, že bude jediným kandidátem na premiéra, vláda s důvěrou může vzniknout během několika týdnů. Sociální demokraté — jak ostatně na sobotním sjezdu připustil předseda Jan Hamáček (ČSSD) — se novému kolu rozhovorů o vládní spolupráci nebrání. Pokračovat v jednání jsou připraveni i zástupci KŠCM a svou ochotu umožnit vznik stabilní vlády, jež by se obešla bez trestně stíhaných politiků, projevili rovněž Starostové.

Varianty dalšího politického vývoje

Prvním scénářem, který se v kontextu pondělních Babišových slov jeví nikoli jako reálný, ale možný, je ustavení vlády v čele s Brabcem na půdorysu politického hnutí ANO a ČSSD, kterou by tolerovala KSČM. Ostatní varianty, v nichž by stávající premiér v demisi na svém křesle trval, naopak vznik kabinetu s důvěrou dalece odsouvají.

V Poslanecké sněmovně sice od počátku volebního období fakticky existuje koalice politického hnutí ANO, SPD a KSČM, nicméně Babiš i další členové jeho strany opakují, že o takovou vládu nestojí. Politickému hnutí ANO se totiž pro vytváření obrazu proevropské síly ani v nejmenším nehodí, aby byl nový kabinet závislý na hlasech strany, která aktivně vystupuje proti evropské integraci a její členové opakovaně pronášejí rasistické a xenofobní výroky.

Další možností, jak by země mohla vybřednout ze stávající krize, jsou předčasné volby. Jejich konání se ovšem dnes nezdá pravděpodobné. Prezident několikrát prohlásil, že je vyhlásit nehodlá, a o další volební klání ani ne rok od toho posledního nestojí ani sněmovní strany.

Zeman samozřejmě může — stejně jako po pádu vlády Petra Nečase (ODS) — převzít iniciativu a nechat ve Strakově akademii usednout další úřednický kabinet. Nicméně ani tato varianta nezaručí — spíše naopak — že v České republice vznikne vláda s důvěrou. Naopak lze předpokládat, že by ustavení úřednického kabinetu donutilo sněmovní strany, aby se urychleně dohodly na rozpuštění dolní komory Parlamentu a konání předčasných voleb.

V neposlední řadě nelze vyloučit ani to, že úterní schůzka Zemana s Babišem nic zásadního nepřinese. Když totiž prezident podruhé pověřoval předsedu politického hnutí ANO jednáním o nové vládě, dal mu čas do začátku letních prázdnin. Babiš tedy má — alespoň podle Zemanova mínění — ještě téměř tři měsíce, ve kterých se může pokoušet ostatní demokratické sněmovní strany přesvědčovat, aby ke spolupráci přece jen svolily. Pravděpodobnost, že se mu to podaří, je malá, mohl by ale v dohodě se Zemanem prosazovat některé jejich společné zájmy, např. při jmenování velvyslanců nebo některých dalších obchodních a zahraničně-politických krocích.