Babišova vláda: Politologové čekají útok na veřejné služby a nezájem o Sněmovnu
Jan GruberVláda Andreje Babiše se podle politologů zpočátku omezí především na exekutivní kroky, například na zvyšování důchodů nebo platů učitelů. Zároveň ale očekávají útoky na veřejné služby, veřejnoprávní média a občanskou společnost.
Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval vládu předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše. Jeho jednobarevný kabinet stále nemá v Poslanecké sněmovně vyjednaný dostatek hlasů pro vyslovení důvěry. S žádostí o ni ale musí před poslance předstoupit nejpozději do třiceti dnů. Většina parlamentních stran — s výjimkou komunistů, kteří jsou připraveni Babišův kabinet tolerovat — zatím opakovaně prohlašuje, že vládu, v jejímž čele stojí premiér podezřelý z dotačního podvodu, nepodpoří.
„Setkáváte se s tvrzením, že jste zimní vláda. Není to pravda,“ řekl Zeman členům nového kabinetu. „Chci Vás ujistit, že dodržím svůj slib, kdyby vláda nedostala důvěru, tak Andreje Babiše jmenuji premiérem znovu. A dám mu tentokrát mnohem více času na jednání o podpoře menšinové či většinové vlády,“ dodal prezident s tím, že i vláda bez důvěry je vládou plnohodnotnou, která se může okamžitě pustit do práce.
Politologové, které Deník Referendum oslovil, očekávají, že se Babiš v prvních dnech a týdnech svého vládnutí pokusí místo přesvědčování poslanců zaujmout především své voliče, a posílit tak vlastní vyjednávací pozici. Upozorňují rovněž, že se za krátko mohou pod tlakem ocitnout veřejné služby a veřejnoprávní média.
Podle politického analytika Lukáše Jelínka bude právě důraz na veřejné míněné pro Babiše zpočátku velmi důležitý, neboť není zřejmé, jak dlouho vláda ve Strakově akademii vydrží a zda Českou republiku v dohledné době nezažije předčasné volby. Jelínek se dále domnívá, že se menšinový kabinet politického hnutí ANO — pokud se mu ve Sněmovně nepodaří získat důvěru — omezí na exekutivní kroky. „Co půjde, zkusí vláda řešit svými usneseními či vyhláškami a se zákony bude šetřit, neboť jejich podpora je v Poslanecké sněmovně nejistá,“ vysvětlil Jelínek.
„První roky, respektive první rok očekávám spíše populisticko-efektivní politiku,“ řekl politolog Pavel Šaradín, který působí na olomoucké univerzitě Palackého. Ve shodě s Jelínkem předpokládá, že legislativní smršť nelze od Babišovy vlády očekávat. „Spíše se zaměří na zvyšování důchodů a zvyšování platů — především učitelkám a učitelům,“ vypočítával Šaradín očekávané kroky s tím, že na druhé straně nepředpokládá, že by vláda byla s to prosazovat nějakou konkrétní vizi rozvoje České republiky. „Počítám, že bude hlavně reagovat ad hoc na přicházející problémy,“ dodal.
Veřejné služby v ohrožení
Ač Jelínek se Šaradínem připouštějí, že Babiš může jistých pozitivních změn dosáhnout — například částečného odbyrokratizování chodu státu nebo zvýšení finančních prostředků, které jsou vynakládány na obranu, což posílí pozici České republiky v mezinárodním společenství — předpokládají, že jako ministerský předseda bude posilovat své vlastní impérium. „V zásadě si nedělám iluze, že by Babiše nezajímal ekonomický zisk z působení v úřadu premiéra. Proto se ocitnou v ohrožení veřejné služby, zejména zdravotnictví, ale třeba i doprava nebo zemědělství,“ shrnul Jelínek.
Zmíněnou oblast zdravotnictví pokládá za potenciálně ohroženou i politolog Milan Znoj, který přednáší na pražské Filozofické fakultě. „Určitě posílí role zdravotních pojišťoven při kontrole výdajů na zdravotnictví. Očekávám optimalizaci, což v posledku znamená redukci zdravotnických zařízení, které bude spojena s nějakou podobou privatizace, a s tím související snižování dostupnosti zdravotní péče,“ předestřel Znoj. Upozornil rovněž, že pod tlakem se mohou záhy ocitnout veřejnoprávní média, na něž Babiš opakovaně útočil, nebo různé neziskové organizace, kde by podporu pro omezení a podvázání jejich činnosti mohl najít u Okamurovy SPD a KSČM.
Jelínek společně se Znojem spatřují jako jeden z nejdůležitějších úkolů nového kabinet přiblížení České republiky k jádru Evropské unie. „Babišova vláda by měla věnovat velkou pozornost tématům souvisejícím s evropskou integrací. Nelze připustit, abychom byli mimo unijní jádro,“ řekl Jelínek s tím, že za téma hodné zvýšené pozornosti rovněž pokládá rozdílné mzdové standardy v rámci evropské sedmadvacítky. „Vláda by měla posílit proevropský kurz a měla by přijmout euro,“ doplnil Jelínkova slova Znoj. Podle něj je současně třeba, aby se vláda důsledně zabývala problematikou daňových úniků a odlévání zisku nadnárodních korporací do zahraničí.
Všichni oslovení politologové se shodují, že nejdůležitější bude, zda se Babišovi a jeho ministrům podaří zachovat či lépe ještě posílit společenskou stabilitu. „Za hlavní úkol nové vlády považuji takové kroky, které povedou ke spravedlivější distribuci bohatství ve společnosti,“ shrnul Znoj a zmínil rovněž otázky sociální integrace, kvalitní zdravotní péče a rozvoje všech stupňů českého vzdělávacího systému. I podle Šaradína by se Babišův kabinet měl soustředit na snižování sociálních rozdílů a pokusit se podpořit strukturálně postižené regiony. „Vláda musí odbourávat sociální nerovnosti. Nicméně k něčemu takovému má Andrej Babiš velmi daleko,“ uzavřel Šaradín.