Bývalo pravidlem, že s nástupem nové vlády docházelo na ministerstvech k výrazným personálním změnám. Byli propouštěni zaměstnanci, kteří na svá místa přišli s předchozí politickou reprezentací. Výkon státní správy byl těmito častými změnami významně poznamenán. Dva roky platný služební zákon by měl personálním zemětřesením zabránit a státní správu stabilizovat. Až ve Strakově akademii zasedne nový kabinet Andreje Babiše (ANO), bude zřejmé, zda je zákon s to naplnit očekávané cíle.

Služební zákon vstoupil v platnost počátkem roku 2015. K jeho přijetí se dosluhující vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala ve svém programovém prohlášení a koaliční smlouvě. Jeho schválením byl rovněž splněn jeden z dlouho odkládaných závazků České republiky vůči Evropské unii. Cílem zákona bylo zajistit odpolitizování, profesionalizaci, stabilizaci a transparentnost státní správy, stanovit hranice mezi politicky obsazovanými a úřednickými místy.

Zákon byl předložen ve formě poslaneckého návrhu zákona, pod nímž byli mimo jiné podepsáni poslanci Roman Sklenák, Jeroným Tejc, Jan Hamáček nebo Milan Chovanec (všichni ČSSD). Projednávání právní normy se táhlo. Započalo v lednu roku 2014 a vyhlášena ve sbírce zákonů byla až na sklonku téhož roku.

„Pokud přijmeme tento návrh zákona (…), tak do budoucna nebude možné, aby byly prováděny noci dlouhých nožů, nebude možné, aby byly prováděny účelové reorganizace, kdy se ministr dokázal zbavit vedoucího odboru tím, že buď odbor zrušil, nebo dva účelově sloučil a vypsal, byť po formální stránce, výběrové řízení na nového vedoucího odboru. A většinou, jaká to náhoda? Už neuspěli lidé, kteří tu kvalifikaci měli mnoho let předtím, ale uspěli lidé, kteří například přišli na ministerstvo před několika dny před výběrovým řízením anebo přímo tím výběrovým řízením,“ říkal v průběhu projednávání zákona jeden z jeho předkladatelů Tejc.

Ludvíkem otevřená cesta

Riziko personálních zemětřesení na jednotlivých ministerstvech s nástupem nové vlády však ani s přijetím zákona o státní službě nebylo zcela zažehnáno. Vládní kabinet vždy na konci kalendářního roku schvaluje systemizaci služebních a pracovních míst, která na rezortech upravuje počty míst představených a ostatních státních zaměstnanců.

Cestu, jak se zbavit některých úředníků, ukázal na sklonku minulého roku čerstvě jmenovaný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který se na poslední chvíli rozhodl na svém rezortu zrušit dvě sekce a s tím i pozice dvou odborných náměstkyň. Vláda jeho návrh schválila a jedna z odvolaných náměstkyň podala na stát kvůli svému odvolání z funkce žalobu.

„Pokud má jakýkoli politik právo udělat systemizaci, jak mu to bude vyhovovat, a je svázaný jen termínem podle zákona a nemusí to zdůvodňovat, tak je jakákoli kontinuita a stabilita ve státní správě nemožná. Po podzimních volbách pak můžeme čekat zemětřesení na všech ministerstvech a spousta odborných náměstků se bude divit,“ řekla loni Právu jedna z odvolaných náměstkyň Lenka Ptáčková Melicharová.

Podle kladenského senátora a někdejšího ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se mohou úředníci v případě účelové reorganizace bránit ve správním řízení podle zákona o státní službě a případně podat k soudu správní žalobu. „Problémem je, že nemáme judikaturu. Nevíme, jak budou soudy rozhodovat. Jde o riziko té relativní čerstvosti služebního zákona,“ vysvětlil Deníku Referendum Dienstbier.

Systemizace pro příští rok je již schválená

Návrh systemizace služebních a pracovních míst podle zákona zpracovává ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem financí a náměstkem ministra vnitra pro státní službu. Případná změna systemizace je možná pouze v několika zákonem stanovených případech — například tehdy, dojde-li k podstatné změně podmínek, za nichž byl návrh systemizace vládou schválen.

Systemizace služebních a pracovních míst na rok 2018 byla Sobotkovou vládou již schválena v průběhu měsíce října, prostor pro rozsáhlejší změny na ministerstvech, tak dává jen institut mimořádné systemizace.

„Zákon o státní službě má instrumenty, které mohou případným čistkám, tak jak jsme je mohli sledovat v minulosti, zabránit. Uvidíme, zda budou funkční,“ řekla Deníku Referendum Šárka Homfray, která působí v Odborovém svazu státních orgánů a organizací s tím, že řada těchto instrumentů vyžaduje aktivní obranu daného státního zaměstnance.

Další cestou, jak se zbavit některých úředníků, je služební hodnocení, které bude prováděno v prvním čtvrtletí příštího roku. Nicméně institut služebního hodnocení podléhá řadě pravidel a má-li být na jeho základě státní zaměstnanec propuštěn ze služebního poměru, musel by se dopustit celé řady závažných pochybení, které by daný rezort musel řádně doložit a zdůvodnit.

Pokud úředník v důsledku změny systemizace nebo odvolání ze služebního místa pro nadbytečnost nemůže nadále pracovat na své dosavadní pozici, musí být převeden na jinou. Nenajde-li se v celém úřadu vyhovující místo, je takový úředník postaven až na dobu šesti měsíců mimo výkon služby s tím, že jeho měsíční plat činí osmdesát procent původního. Po odplynutí stanové doby může být úředník propuštěn ze služebního poměru s odstupným, které činí — dle odpracovaných let — troj až dvanáctinásobek měsíčního platu.

Ke konci minulého roku působilo ve 230 služebních úřadech celkem 62 216 státních zaměstnanců, z toho 9 160 v pozicích představených. Více než tři čtvrtiny všech státních zaměstnanců tvořily ženy, které v minulém roce měly vyšší zastoupení i ve vedoucích funkcích, když zastávaly celkově šedesát procent všech míst představených.