Bývalo pravidlem, že s nástupem nové vlády docházelo na ministerstvech k výrazným personálním změnám. Byli propouštěni zaměstnanci, kteří na svá místa přišli s předchozí politickou reprezentací. Výkon státní správy byl těmito častými změnami významně poznamenán. Dva roky platný služební zákon by měl personálním zemětřesením zabránit a státní správu stabilizovat. Až ve Strakově akademii zasedne nový kabinet Andreje Babiše (ANO), bude zřejmé, zda je zákon s to naplnit očekávané cíle.

Služební zákon vstoupil v platnost počátkem roku 2015. K jeho přijetí se dosluhující vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala ve svém programovém prohlášení a koaliční smlouvě. Jeho schválením byl rovněž splněn jeden z dlouho odkládaných závazků České republiky vůči Evropské unii. Cílem zákona bylo zajistit odpolitizování, profesionalizaci, stabilizaci a transparentnost státní správy, stanovit hranice mezi politicky obsazovanými a úřednickými místy.

Zákon byl předložen ve formě poslaneckého návrhu zákona, pod nímž byli mimo jiné podepsáni poslanci Roman Sklenák, Jeroným Tejc, Jan Hamáček nebo Milan Chovanec (všichni ČSSD). Projednávání právní normy se táhlo. Započalo v lednu roku 2014 a vyhlášena ve sbírce zákonů byla až na sklonku téhož roku.

„Pokud přijmeme tento návrh zákona (…), tak do budoucna nebude možné, aby byly prováděny noci dlouhých nožů, nebude možné, aby byly prováděny účelové reorganizace, kdy se ministr dokázal zbavit vedoucího odboru tím, že buď odbor zrušil, nebo dva účelově sloučil a vypsal, byť po formální stránce, výběrové řízení na nového vedoucího odboru. A většinou, jaká to náhoda? Už neuspěli lidé, kteří tu kvalifikaci měli mnoho let předtím, ale uspěli lidé, kteří například přišli na ministerstvo před několika dny před výběrovým řízením anebo přímo tím výběrovým řízením,“ říkal v průběhu projednávání zákona jeden z jeho předkladatelů Tejc.