Wagnerová ke kauze ředitele ČIŽP: Právo ustupuje politické objednávce
Jaroslav BicanBrabcovo ministerstvo životního prostředí ponechává ve funkci ředitele České inspekce životního prostředí kontroverzního Erika Geusse navzdory tomu, že jeho jmenování zrušil náměstek ministra vnitra pro státní službu.
Deník Referendum už na konci května informoval o tom, že náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký zrušil jmenování Erika Geusse ředitelem České inspekce životního prostředí, protože nebyl jmenován v souladu se zákonem o státní službě. Geuss se proti tomu odvolal, ale bez úspěchu, náměstek Postránecký své předchozí rozhodnutí potvrdil. Od 22. srpna, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, by tak Erik Geuss už neměl být ředitelem ČIŽP.
Přesto však, jak informovala ČTK, ministerstvo životního prostředí Geusse ve funkci ředitele České inspekce životního prostředí ponechává a ten proti rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu podal správní žalobu. Ta však podle Postráneckého, jak uvádí ČTK, nemá odkladný účinek. Protože ale náměstek ministra vnitra pro státní službu nemůže přímo zasahovat do pracovně právních vztahů, Erik Geuss stále zůstává v pracovním poměru.
„Erik Geuss je i nadále ředitelem ČIŽP, a to na základě jeho původního jmenování ministrem ze dne 14. 11. 2014 dle zákoníku práce,“ vysvětlila pro ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Sám Geuss spoléhá na to, že soud do 21. září rozhodne, zda uloží předběžné opatření, kterým platnost rozhodnutí náměstka Postráneckého „zmrazí“.
„Věřím, že soud opatření uloží, protože to jinak nedává smysl. Mám se z důvodu procesní opatrnosti zdržet úkonů služebního orgánu. Funguji nadále jako ředitel. Rozhoduji, ale nemohu podepisovat spisy služebního charakteru, což očekávám, že bude dělat pan tajemník z ministerstva životního prostředí Landa,“ řekl ČTK Geuss.
Je-li dán politický zájem, právo ustupuje
Deník Referendum požádal o komentář k celé nestandardní situaci, kdy podle rozhodnutí náměstka Postráneckého Erik Geuss už není ředitelem ČIŽP, ale podle ministerstva životního prostředí jím stále zůstává, bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou (SZ).
„Mě už nepřekvapuje vůbec nic a ještě méně mě překvapuje žonglování se služebním zákonem. Tato kauza je podobná kauzám velvyslankyň, kterým zanikl služební poměr v důsledku věku nad sedmdesát let, a přesto velvyslankyněmi zůstaly, a to v pracovním poměru. Novela, která byla přijata, se na ně nevztahuje,“ popisuje Wagnerová.
A dodává: „V daném případě rovněž chybí služební poměr pro místo, pro které je předpokládán, a odhaduji, že pán je zaměstnáván v pracovním poměru. Teď už jen čekám na to, kdy nějakému soudci skončí jeho funkce v sedmdesáti letech, jak předpokládá zákon, a on zůstane soudcem na základě pracovní smlouvy. Výpověď o úrovni právního státu a právně-politické kultuře… Je-li dán politický zájem, právo ustupuje. Smutné…,“ uzavírá senátorka.
Erik Geuss správně měl být už v roce 2015 vyřazen z výběrového řízení na místo ředitele ČIŽP, jelikož nebyl státním úředníkem — do funkce se totiž dostal koncem roku 2014 na základě pracovní smlouvy, nikoliv podle služebního zákona.
Geussův nástup do čela ČIŽP provázela silná kritika už od samého počátku, čemuž se Deník Referendum podrobně věnoval. Jeho jmenování už tehdy vzbuzovalo podezření, zda nemá práci České inspekce životního prostředí regulovat či přímo ochromit v zájmu Agrofertu, jehož společnosti byly poměrně často tímto státním kontrolním orgánem pokutovány.
Erik Geuss záhy po svém nástupu do funkce skutečně odvolal čtyři z deseti vedoucích pracovníků oblastních inspektorátů ČIŽP: ústeckého, havlíčkobrodského, královéhradeckého a plzeňského. Podle informací DR byl také ředitel pražského inspektorátu přesvědčen, aby vzhledem ke své brzké penzi rezignoval sám. Důvod zněl u všech odvolaných stejně: nedostatečné manažerské schopnosti.
Další vyhazovy v inspekci se týkaly vedoucí odboru ochrany vod i většiny provozních vedoucích. Skončila interní auditorka, o funkci přišla šéfka oddělení zahraničních vztahů. Propouštění se týkalo především míst, jejichž obsazování mělo spadat pod působnost služebního zákona, což vyvolávalo otázky, zda čistka v úřadu neproběhla přímo v režii ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který je bývalým šéfem Lovochemie, jedné z institucí, kterou ČIŽP pokutovala, naposledy ještě v roce 2014.