V loňském roce zasáhlo Českou republiku extrémní sucho, z jehož následků se Česká republika ještě nestihla vzpamatovat. V důsledku vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a mírné zimy je aktuální stav průtoků na některých vodních tocích i na dvaceti procentech běžných červnových hodnot.

Celkem šestatřicet procent sledovaných vrtů a osmačtyřicet procent pramenů stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Informuje o to ministerstvo životního prostředí s tím, že na projekty pro boj se suchem má resort připraveno v Operačním programu Životní prostředí 2014 až 2020 téměř sedm miliard korun.

„Klimatická změna s sebou přináší dva extrémní hydrologické jevy — povodně a sucho. Zásadním problémem je, že problematiku sucha na rozdíl od povodní v České republice nikdo v minulosti neřešil. Jsme tak neskutečně tlačeni časem. Navíc patří Česká republika mezi evropské státy, které mají velmi omezené množství disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele. Na sucho se tak musíme připravit ve všech směrech a bohužel to může také hodně stát,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na hrozbu sucha před nedávnem upozornila také Koalice pro řeky., která ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vypracovala katalog efektivních opatření na zadržování vody v krajině. Doporučuje například revitalizaci řek a potoků včetně obnovy přirozených rozlivů, vhodné hospodaření v lesích, obnovení remízků a mezí, rozšíření luk a pastvin zmírňují dopady sucha i povodní. Kombinací různých opatření lze podle ochránců v krajině zadržet desítky procent objemu vody, která dnes z krajiny rychle mizí.

„Problémem naší krajiny je vysoká míra odvodnění a úpravy vodních toků, kvůli kterým voda z krajiny rychle odtéká napřímenými betonovými koryty. Při intenzivním zemědělství pak dochází k erozi a degradaci půdy, živiny jsou odnášeny do vodních toků a nádrží. Tyty problémy nevyřeší přehradní nádrže,“ říká Vlastimil Karlík z Koalice pro řeky. Nepříznivé důsledky sucha se přitom netýkají jen povrchových vod, klesají i hladiny vod podzemních. Kromě nižší intenzity dešťových srážek od jara do podzimu a poklesu sněhových srážek se na situaci podepisuje i degradace půdy.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je vysycháním ohroženo více než třicet procent rozlohy státu. Mezi nejrizikovější oblasti s obvykle podprůměrnými srážkami patří jižní Morava mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem nebo Česká tabule na území západně od Hradce Králové. Jde také o Podkrušnohoří, region mezi Prahou, Ústím nad Labem a Karlovými Vary. Nebezpečí hrozí i v podhůří Beskyd nebo na části Českomoravské vrchoviny.

Analýzy i prognózy ukazují, že sucho je a bude častější, bude trvat déle a doba mezi jednotlivými etapami sucha se bude zkracovat. Experti upozorňují také na zatím nepříliš optimistický výhled. Letošní rok se totiž zatím jeví jako srážkově podprůměrný, a to navzdory tomu, že na území v České republiky spadlo minulý týden v průměru 25 mm srážek. Převážně se však jednalo o bouřky s nerovnoměrným rozložením výskytu srážek.

To se promítlo i do stavu vlhkosti půdy, která se zejména na jihozápadě Čech zvýšila, ale přesto nejsušší oblasti, tedy části Polabí a Poohří a jižní a jihovýchodní Morava vykazují hodnoty nižší než 30 % využitelné vodní kapacity. Podobně se zvedly průtoky na vodních tocích, zejména v povodí Vltavy, ale na zbytku území zůstávají na úrovni dvacet až sedmdesát procent dlouhodobých červnových průtoků.

„Kvůli brzkému konci zimy nedošlo k potřebné dotaci podzemních vod. Hladiny sledovaných vrtů se od začátku roku nacházely s výjimkami v podnormálním stavu. Intenzivní srážky z minulého týdne zlepšily stav podzemních vod jen lokálně. Celkem 36 % sledovaných vrtů a 48 % pramenů tak stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Stávající stav není příznivý a s rostoucí teplotou a zvýšením výparu se situace může začít rychle zhoršovat. Pokud se tedy meteorologická situace významně nezlepší, nelze vyloučit výskyt sucha ani v letošním roce,“ varuje ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí má podle jeho slov na projekty pro boj se suchem připraveno v Operačním programu Životní prostředí 2014—2020 téměř 7 miliard korun. Naprostou většinu z nich uvolní ve výzvách směrem k obcím, podnikům i drobným podnikatelům ještě v letošním roce. Taková opatření zahrnují zejména vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travní pásy či průlehy na zpomalení povrchového odtoku vody a řadu dalších opatření v krajině či zastavěných územích měst a obcí.

„V červenci vyhlásíme naprosto nový program určený obcím. Půjde na něj 300 milionů korun a bude zaměřený na zajištění pitné vody našim občanům. Dotace půjde na vyhledávání nových zdrojů pitné vody, včetně zdrojů záložních, podporovány budou i regenerace stávajících zdrojů a napojení na veřejný vodovod, zejména v lokalitách, kde je pitné vody nedostatek nebo není dostatečně kvalitní,“ oznámil dnes také ministr.