Poslanecká sněmovna bude v úterý rozhodovat o přijetí novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zavádí další rozsáhlé výjimky z poplatků za zničenou půdu. Poslanecká verze novely počítá se zrušením poplatků u všech krajských a obecních komunikací a snížením u rodinných domů. Poslanci se mohou ale také přiklonit k senátní verzi.

Ta navíc ruší poplatky za zábor pro rodinné domy a také pro veřejně prospěšné stavby na zastavitelném území obcí. Podle stavebního zákona jde o stavbu užitečnou pro rozvoj obce, kterou může zastupitelstvo označit třeba i supermarket nebo parkoviště. Takové stavby není nutné umísťovat na nejcennější ornou půdu.

Ochránci přírody upozorňují, že by pak v praxi nezůstala téměř žádná stavba, kterou by se investor snažil postavit na méně kvalitní půdě a zachoval naopak tu nejhodnotnější. Poslankyně a poslanci ale mohou odmítnout celou novelu a zachovat tak stávající úroveň ochrany půdy platnou od loňského roku.

Pokud ale poslanci novelu podpoří, musí ji následně podepsat prezident Miloš Zeman. Uvolnění pravidel pro novou zástavbu zemědělské půdy může začít platit už od července 2016. „Sobotkova vláda slíbila, že zástavbu na zemědělské půdě ztíží. Jsme však svědky pravého opaku,“ komentuje situaci Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

„Zemědělské půdy valem ubývá ve světě i u nás,“ doplňuje Klára Kyralová z hnutí DUHA a připomíná, že je půda klíčová jak pro zdravý stav krajiny schopné například zadržovat povodně nebo vypořádávat se s obdobími sucha, tak pro produkci potravin, bez kterých se neobejdeme.

„Stále více lidí žádá kvalitní potraviny od místních drobných zemědělců, kteří by měli být správci naší krajiny. Pokud jim to umožníme a nenecháme stále vzácnější kvalitní zemědělskou půdu zastavět. Zemědělskou půdu je nezbytné začít lépe chránit. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu by měla svojí podobou naplňovat název zákona, místo toho podporuje další varující úbytek půdy zástavbou,“ dodává.

Takový scénář je možný přesto, že novelu odmítá vláda i odborná veřejnost. Již loni se proti takovému omezování ochrany cenné půdy vedle Zeleného kruhu postavil Český svaz ochránců přírody, Česká pedologická společnost, Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj.

Ochránci v této souvislosti upozorňují, že každý týden nezvratně zmizí kvůli trvalé zástavbě několik hektarů orné půdy vhodné pro pěstování zemědělských plodin. Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 ha, což odpovídá velikosti tří okresů.

„Zakrytí povrchu půdy nepropustným materiálem způsobuje závažné škody na životním prostředí a je nejvýznamnější formou degradace půdy - likviduje produkční potenciál půdy, přispívá k poškození biodiverzity, zvyšuje nebezpečí povodní a nedostatku vláhy, přispívá ke změně klimatu. Lze předpokládat, že významná část z 290 tisíc ha půdy zabraných od roku 1966 je zakrytá,“ uvádějí ekologové.

Poplatky za zábor půdy jsou podle nich klíčovým nástrojem její ochrany před zastavěním. Motivují investory ke směrování záborů mimo zemědělskou půdu či na půdy méně kvalitní. Protože poplatky nebyly valorizovány od roku 1992, postupně ztratily motivační funkci.