Koaliční kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců má za sebou druhý rok vládnutí. V roce 2015 se podle ekologických expertů podařilo stabilizovat ministerstvo životního prostředí. Vláda dotacemi podpořila energetické úspory domácností a usnadnila jim využívání čistých zdrojů energie, na druhou stranu snížením recyklačního cíle umožnila plýtvání surovinami, ulehčila zástavbu kvalitní orné půdy a nakonec částečně prolomila limity těžby hnědého uhlí.

„Některá přijatá či prosazovaná opatření budou dlouhodobě poškozovat zdraví lidí, krajinu i ekonomiku. Odstraňování následků se mnohonásobně prodraží,“ bilancují ekologové politiku Sobotkovy vlády v polovině jejího volebního období.

Odborníci z bezmála třiceti ekologických organizací sdružených v Zeleném kruhu nicméně v letošním působení vlády oceňují vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti o ploše 330 km2 na místě bývalého vojenského území Brdy a přilehlých přírodních parků.

Vláda podle nich správně podpořila úspory domácností za energii prodloužením programu Nová zelená úsporám do roku 2021. Během šesti let má být rozděleno až sedmadvacet miliard korun. Dotační program navíc počítá také s podporou solárních panelů na střechách.

Dále také správně prosadila novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která usnadňuje provoz solárních elektráren na střechách rodinných domů či stavbu bioplynek. To pomůže využívání čistých domácích zdrojů energie a uspoří peníze mnoha domácnostem. Za vlastní spotřebovanou elektřinu však domácnosti musí platit daň.

Odborníci na druhou stranu kritizují plýtvání surovinami. Zdůrazňují především to, že Sobotkův kabinet nepochopitelně snížil cíl pro recyklaci domácího odpadu z padesáti na pětatřicet procent. Ve svém vlastním programovém prohlášení přitom slíbil zvýšit míru recyklace na úroveň vyspělých zemí, kde se pohybuje nad šedesáti procenty.

Ministerstvo místo toho podporuje krajské plány odpadového hospodářství, které omezují recyklaci a směřují k výstavbě nových spaloven. Podpora spalování povede k plýtvání surovinami a občané za odpad zaplatí zbytečně desítky miliard korun navíc.

Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vláda sice zlepšila ochranu půdy před erozí, avšak současně snížila ochranu kvalitní orné půdy před její zástavbou. Zavedla totiž rozsáhlé výjimky z poplatků za její zábor a usnadnila výstavbu nových hal, skladů či silnic na orné půdě. Česká republika kvůli tomu ztrácí týdně nejcennější ornou půdu o rozloze několika fotbalových hřišť.

Připomínají také nedávné rozhodnutí vlády o prolomení limitů těžby hnědého uhlí na lomu Bílina. „Přestože se místním lidem a ekologickým organizacím podařilo uhájit okolní obce před bouráním a nejhoršími dopady těžby, ovzduší a krajina budou poškozovány i nadále. Prach z těžby a zplodiny ze spáleného uhlí v tepelných elektrárnách se také podepíší na zdraví obyvatel.“

Podle vědeckých statistik bude mít znečištěné ovzduší ze spálení nově zpřístupněného uhlí na svědomí každoročně až tisíc případů astmatu u malých dětí a několik tisíc předčasných úmrtí.

„V energetice je letošní rok zarámován výrazným zklamáním, když vláda uvolnila ke spálení další hnědé uhlí na dolu Bílina a porušila tak desítky let platnou společenskou shodu o zachování územně-ekologických limitů těžby uhlí. Uvolnila také ruce těžařům i ČEZu k přípravě nových reaktorů a otevírání uranových dolů,“ zdůrazňuje Edvard Sequens ze sdružení Calla.

„Vedle nákladů,“ pokračuje Sequens, „které za tyto projekty zaplatí daňový poplatník, se pozitivní investice do čistých obnovitelných zdrojů a úspor energií doslova ztrácejí.“