Veronika Vrecionová, Jiří Bis, Pavel Eybert, Adolf Jílek, Miloš Malý a Petr Pakosta navrhují zvýhodnit zábory půdy pro logistické a průmyslové komplexy na okrajích měst a obcí. Právě tyto stavby přitom nejčastěji zabírají volnou krajinu.

Poplatky za zábor mají investory motivovat k využívání zastavěné a méně kvalitní půdy místo volné krajiny. Podle ekologů ze Zeleného kruhu by senátory navrhovaná rozsáhlá výjimka tuto motivační funkci poplatků zrušila, čímž by krom jiného připravila státní rozpočet o stovky milionů korun ročně na příjmech z poplatků.

Podle Daniela Vondrouše se jedná o bezprecedentní krok skupinky senátorů, která fakticky vrací na stůl již víckrát a v různých podobách zamítnuté osvobození developerů od poplatků. „Návrh prakticky ruší motivaci pro šetrné nakládání s půdou a krajinou. Stovky milionů korun ročně budou v napjatém státním rozpočtu velmi chybět," doplnila Petra Humlíčková.

„Lze předpokládat, že senátoři vědí o novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou nyní připravuje vláda, a zřejmě chtějí zájmy developerů dopředu pojistit cestou vlastního návrhu,“ myslí si Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Rozsáhlá změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu totiž snižuje platby za zábory nejcennější krajiny — od ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod až po národní parky. Ze všech nejméně mají podle nového senátorského návrhu za zábor půdy platit právě nová skladiště a průmyslové závody.

Developeři musí podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Průmyslová zástavba přitom nyní zabírá asi devětapadesát nových hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně.

Rychlost zástavby se navíc stále zvyšuje, například zatímco v devadesátých letech se v České republice zastavělo více jak 5000 hektarů, mezi lety 2000 a 2010 to již bylo přes 25 000 hektarů.

Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly přitom výrazněji zvýšeny od ledna 2011, a to poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byly dosud zbaveny výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl, například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území.

Krok skupiny šesti senátorů tak podle ekologů prakticky kopíruje dosud neúspěšné návrhy, které v červnu a v září letošního roku pokoutně předkládali někteří poslanci formou tzv. přílepků k věcně nesouvisejícím zákonům. Po veřejné kritice ze strany ekologických organizací byly tehdy tyto návrhy pokaždé odmítnuty drtivou většinou zákonodárců.