Prognózy vývoje klimatu hovoří, že při stávajícím množství srážek a zvyšující se teplotě se více vody odpaří — vody v řekách i v krajině tedy bude ubývat. S příchodem letních měsíců tak budou hrozit další období sucha. Studie vypracovaná Koalicí pro řeky ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci přináší katalog efektivních opatření na zadržování vody v krajině.

Přírodě blízká opatření jako revitalizace řek a potoků včetně obnovy přirozených rozlivů, vhodné hospodaření v lesích, obnovení remízků a mezí, rozšíření luk a pastvin zmírňují dopady sucha i povodní. Kombinací různých opatření lze v krajině zadržet desítky procent objemu vody, která dnes z krajiny rychle mizí.

Studie na příkladu povodí říčky Jevíčka srovnávala přírodě blízká opatření v nivách, na zemědělské a lesní půdě i z hlediska nákladů na zadržení vody. Překvapivě nejlépe vycházela opatření v lesích, kde náklady na zadržení jednoho kubíku vody dosahovaly kolem 110 korun. Náklady u zemědělských opatření a opatření v nivách se pohybovaly od 200 do 400 korun na m3.

„Problémem naší krajiny je vysoká míra odvodnění a úpravy vodních toků, kvůli kterým voda z krajiny rychle odtéká napřímenými betonovými koryty. Při intenzivním zemědělství pak dochází k erozi a degradaci půdy, živiny jsou odnášeny do vodních toků a nádrží. Tyty problémy nevyřeší přehradní nádrže,“ říká Vlastimil Karlík z Koalice pro řeky.

Nepříznivé důsledky sucha se netýkají jen povrchových vod, klesají i hladiny vod podzemních. Kromě nižší intenzity dešťových srážek od jara do podzimu a poklesu sněhových srážek se na situaci podepisuje i degradace půdy. „Po vyschlé hlíně s nízkým obsahem humusu udusané těžkými stroj i voda steče rychle a nevsákne se,“ uvádějí experti s tím, že zahloubená koryta řek stahují vodu z okolní půdy a přispívají tak k nežádoucímu odvodnění.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je vysycháním ohroženo více než třicet procent rozlohy státu. Mezi nejrizikovější oblasti s obvykle podprůměrnými srážkami patří jižní Morava mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem nebo Česká tabule na území západně od Hradce Králové.

Dále se jedná o Podkrušnohoří, region mezi Prahou, Ústím nad Labem a Karlovými Vary. Nebezpečí hrozí i v podhůří Beskyd nebo na části Českomoravské vrchoviny. Analýzy i prognózy ukazují, že sucho je a bude častější, bude trvat déle a doba mezi jednotlivými etapami sucha se bude zkracovat.

„Tři čtvrtiny Evropanů žijí ve městech a bude jich přibývat. V České republice žije ve městech přibližně sedmdesát procent obyvatel,“ upozorňuje Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis s tím, že hlavní pohromy, s nimiž se v minulých dvaceti letech musela města vypořádat, byly povodně, vlny veder, prudké bouřky a další problémy s vodou.

„Za posledních sedm let vláda investovala do protipovodňových opatření téměř 12 miliard korun. Finance ale musí být využity chytře — klíčem jsou investice do úsporných budov, stínících prvků nebo využívání dešťové vody,“ uzavírá Sutlovičová.