Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček ve středu vystoupil na téma povodní a protipovodňové ochrany. Připomněl, že vyhlašování záplavových zón a jejich aktivních zón, společně se zodpovědným územním plánováním, významně přispívá ke snižování rizika a škod při povodních. Jako preventivní opatření je podle něj nezastupitelné. Ani opakující se povodně minulých let a miliardové škody však nevedly k jeho důslednému využívání.

Povodně způsobují v České republice jedno z největších ohrožení majetku, vedou ke ztrátám na životech, k devastaci kulturní krajiny i ekologickým škodám. „Opakují se, nelze jim zcela zabránit a každá povodeň má navíc jiný charakter. Základem účinné protipovodňové ochrany je proto prevence začínající už na úrovni územního plánování,“ uvedl Křeček.

Zdůraznil přitom, že se veřejný ochránce práv od roku 2012 soustavně zabýval otázkou stanovování záplavových území a praxí úřadů v oblasti ochrany před povodněmi. Šetření dle jeho slov zahrnulo všechny krajské úřady, magistrát hlavního města Prahy, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. Z jeho závěrů však vyplývá, že ani opakující se povodně v minulých letech a miliardové škody nevedly k tomu, aby bylo preventivní opatření spočívající ve stanovení záplavového území důsledně realizováno.

„Je až s podivem, že i po rozsáhlých záplavách posledních let přetrvávají nedostatky v protipovodňové ochraně. Soukromé zájmy mnohdy převládají nad veřejnými, jak potvrzují případy vydávaných stavebních povolení pro stavby v záplavových územích. Stát zjevně nedokáže důrazně prosadit svůj zájem na ochraně velkých skupin obyvatel, a to zejména ve chvíli, kdy se rozhodování týká konkrétních staveb,“ tvrdí Křeček.