Pražské povodně ukazují na špatné územní plánování. Alespoň to tvrdí experti sdružení Arnika. Pražští politici a úředníci totiž zřejmě neberou při rozhodování o územním plánu a povolování nové výstavby v Praze do úvahy možnost povodní. V Praze vyrostly celé čtvrti v záplavových oblastech a město rychle ztrácí také zelené a nezastavěné plochy, kde se voda může zasakovat do půdy. Namísto toho voda rychle odtéká z betonových a asfaltových ploch kanalizací do už tak rozvodněných rozvodněného toků.

„V Záběhlicích v místech, kde bývalo zahradnictví a později louky a lesopark, dnes stojí obytné domy a drahá sportoviště, a to přes známý fakt, že jde o záplavové území. Současnou zástavbu tam politici a úředníci nikdy neměli dovolit. Nejen, že jsou škody mnohem vyšší, ale zároveň došlo k zabetonování půdy, která nemohla vsáknout srážky, což zhoršilo povodeň dále po řece. Multimilionový projekt protipovodňové ochrany na Rokytce paradoxně o desítky centimetrů zhoršil povodeň v Libni,“ komentuje situaci odborník na územní plán Prahy Martin Skalský z Arniky.