„Tehdy před dvaceti lety, když nám dům zaplavila voda, nás to přepadlo bez varování. Tentokrát to bylo naštěstí výrazně lepší. Povodně nedopadly tak tragicky.“ Tímto vyjádřením pro rakouský Standard hodnotí důchodkyně Eleonora zkušenost z právě proběhlých záplav ve svém bydlišti, dolnorakouském Hadersdorfu. Podle redakce Standardu jde přitom o názor, který je ve vztahu k událostem posledních dní v Rakousku, podobně jako u nás, široce sdílený.

„V roce 2002 se předpovídalo, kde se nebezpečně zvedne hladina, jen s několikahodinovým předstihem. Letos jsme to měli namodelováno dopředu už několik dní a byl tak čas se připravit — přivést mobilní bariéry, přichystat pytle s pískem, vytvořit retenční oblasti, případně i s předstihem evakuovat,“ píše redaktor Standardu Kim Son Hoang v rámci povodňového speciálu projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE.

Letošní povodně zasáhly v Rakousku zejména zmíněné Dolní Rakousy přiléhající k jižní Moravě a pak též Burgenland u hranic s Maďarskem a Slovenskem. Rozvodnily se řeky Dunaj, Kamp a Traisen. Obyvatelstvo z domů v blízkosti těchto řek muselo být evakuováno.

Zvláště dramatické okamžiky zažili lidé v šedesátitisícovém Sankt Pöltenu, u něhož protekla jedna z hrází, a pak v některých alpských regionech, kde se prudký déšť změnil v přívaly sněhu. Dva lidé z celkových šesti rakouských obětí na životech zemřeli právě v těchto oblastech.

V Sankt Pöltenu napršelo během několika dní 361 litrů vody na čtvereční metr, což zde v průměru nespadne ani za celý podzim, i když je nadprůměrně deštivý.

Rozvodněné řeky strhly několik mostů. Zastavena byla lodní doprava na Dunaji a uzavřeny některé dálnice. Ještě v úterý večer obklopovala voda celkem dvacet šest převážně menších obcí.

Ve Vídni se podařilo zvládnout Dunaj, vylila se ale malá říčka Vídeňka, která zaplavila řadu obchodů a kaváren na nábřeží, způsobila přerušení provozu metra a přiměla úřady k částečné evakuaci čtvrti Penzing.

Podle Standardu Vídni výrazně pomohl protizáplavový systém vybudovaný ještě za Rakouska-Uherska. V rámci příprav na povodně a souvisejících doporučení nevycházet za nejprudších dešťů ven se pak v rakouské veřejné debatě uchytil pojem „první klimatický lockdown“.

Situace v Polsku

Podstatně obtížnější než v Rakousku či u nás byla v minulých dnech situace v Polsku. Zvlášť v jižních oblastech, to jest ve Slezsku a Opolsku, napršel během tří dnů stejný objem vody jako v průměru za rok.

V zemi postupně nevydržela nápor vody celá řada hrází a provizorních bariér. Zaplavena tak byla města Hlucholazy, Kladsko, Prudnik či Nisa a z části též Jelenia Góra a Wleń. Tým novinářů z Gazety Wyborcze, partnerského média DR v projektu PULSE, uvěznila při práci na zpravodajství voda v dolnoslezském městečku Lądek-Zdrój.

Do stavby nouzových bariér z pytlů s pískem se na protržených místech zapojovaly na poslední chvíli stovky dobrovolníků. Polská politická reprezentace přitom sklízí kritiku, že přípravy na povodně zanedbala.

Polští novináři obecně oceňují stavbu některých velkých protipovodňových prvků, jako je obří suchý poldr v Dolní Ratiboři, který dlouho chránil sedmisettisícovou Vratislav. S výtkami naopak poukazují na pomalejší tempo bezprostředních příprav v minulém týdnu a nedostatečnou komunikaci s občany.

Řada vesnic zůstala odříznuta až do úterka, přičemž některým nebyla dodána vůbec žádná pomoc. Z pohraničí jsou zaznamenány případy, kdy lidé museli pít dešťovou vodu nebo vyšplhat na hraniční hory, aby chytili signál českých operátorů a mohli kontaktovat své blízké.

„Rozhodně tady nepanuje dojem, že se to zvládlo dobře,“ uvedl pro povodňový speciál projektu PULSE Michał Kokot z Gazety Wyborcze.

Slovensko, Maďarsko, Rumunsko

Aktuální povodně zasáhly také Slovensko, Maďarsko či Rumunsko, tyto státy však celkově v menším rozsahu. Na Slovensku byla postižena oblast Kysuce a Myjavsko. V Bratislavě musela být kvůli rozvodněnému Dunaji evakuována část Devínské Nové Vsi.

V úterý už se nicméně Slováci bavili parodiemi na videošoty, které si během povodní natáčeli ministryně zdravotnictví Dolinková a prezident Pellegrini. Ve středu byla pak hlavním tématem opět Ficova vláda a její nový úsporný balíček.

Do Maďarska zase dorazila hlavní povodňová vlna se zpožděním. Během víkendu se tak soustředila veškerá pozornost na přípravy. Jen v Budapešti byl takto rozmístěn více než milion naplněných pytlů s pískem.

Podle kolegů z HVG, partnerského média DR v zemi, se do zmíněných příprav zapojila přímo řada politiků z různých stran, a to často i osobně demonstrativní fyzickou prací. Vznikaly tak až úsměvné mapky s fotokolážemi, kde který známý politik v daný den zrovna pytluje.

V Rumunsku vyplavily povodně řadu vesnic v župě Galați u hranice s Moldavskem. Lidé se evakuovali často svépomocí na různých vorech a prámech. Právě v Rumunsku zemřelo hned na počátku povodní sedm lidí. Rumunský prezident Klaus Iohannis zaujal pozorovatele jasným propojením pohromy s člověkem zhoršovanou klimatickou změnou, což je u politiků v nejvyšších funkcích v zemích bývalého východního bloku stále dost raritní.