Během posledních let se výrazně zvýšil výskyt ničivých povodní v České republice. Odborníci přitom pravidelně upozorňují na fakt, že vedle počasí má velmi výrazný vliv na hrozbu záplav schopnost krajiny zadržet vodu.

Délka českých řek a potoků se během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji, s větší silou stéká na města a vesnice v nížinách. Holosečné kácení a výsadba smrkových monokultur způsobují polomy a rozsáhlé paseky, které nejsou schopné vodu postupně vsakovat. Ta pak při přívalových nebo dlouhotrvajících deštích rychle stéká do údolí a způsobuje povodně.

Ekologové zdůrazňují, že pokud chce stát úspěšně zadržovat vodu v krajině, musí změnit hospodaření v lesích, vrátit do krajiny zeleň a obnovit meandrující koryta řek. Jak ovšem nejnověji ukázal případ lesních pronájmů, jež by umožnily například holosečné kácení, je česká vláda i vedení Lesů ČR k těmto doporučením nevšímavá.

Hnutí DUHA proto v souvislosti s nejnovějšími povodněmi na severovýchodě republiky připomnělo, že by nová Poslanecká sněmovna měla ihned po volbách reformovat lesní zákon, jenž by holosečné kácení vyloučil a zároveň podpořil větší výsadbu listnáčů a jedlí.

„Při tak velkých srážkách, jaké v posledních dnech spadly na severu Moravy, ani sebezelenější krajina povodním nezabrání, ale může podstatně snížit škody. Ozdravení krajiny je úkol na desítky let. Ale některá důležitá opatření lze udělat už teď,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Ekologická organizace při té příležitosti upozornila, že poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.

„Vláda musí mnohem více investovat do obnovy zeleně v krajině a vytvářet lužní lesy a louky v záplavových zónách, kam se povodně mohou bez větších škod rozlévat,“ upozorňuje Jaromír Bláha.