Často lépe vědí, co nechtějí, než chtějí. Postoj k Rusku mají ale Poláci jasný
Michal LebduškaVětšinová představa polské veřejnosti o zahraničněpolitické orientaci je navzdory střetům dominantních politických sil jednoznačná. Rychlý proces liberalizace a sekularizace ale neznamená, že národovecké tendence se nemohou opět probudit.
Sousední Polsko bývá obvykle vykreslováno jako beznadějně polarizovaná země, kterou symbolizuje střet Donalda Tuska s Jarosławem Kaczyńskim. Aktivní příznivci obou politických táborů, které si dříve paradoxně byly celkem blízké, jsou skutečně velmi nevybíraví a prohlubují vzájemné příkopy. Na základním směřování země se ale polská společnost jasně shoduje a rozdíly nebývají nijak zásadní, i když často jsou postoje Poláků ambivalentní a vycházejí z určitého pragmatismu.
Historicky podmíněný odpor k Rusku
Tím asi zdaleka nejviditelnějším, čím se Poláci výrazně liší od ostatních zemích Visegrádské skupiny, je postoj k Rusku a vlastní bezpečnosti. Ačkoliv na sobě Tusk s Kaczyńskim v loňské předvolební kampani nenechali suchou nit, právě na postoji k Rusku, nutnosti podporovat Ukrajinu a investovat do armády, panovala naprostá shoda, což odpovídá i náladám ve společnosti. Názorně to ukazuje letošní mezinárodní průzkum PEW Research Center, podle kterého 97 procent Poláků vnímá Rusko negativně, což bylo vůbec nejvíc ze všech pětatřiceti srovnávaných zemí.
Velmi jednoznačné jsou i postoje k navyšování výdajů na obranu, které podle březnového průzkumu podporuje přes 75 procent Poláků a shodují se na tom všichni bez ohledu na politické preference. Dokonce i mezi voliči Levice, kteří mají proti investicím do armády výhrady nejčastěji, dosahuje podpora 73 procent.
V tomto směru je proto silně vychýlené i polské politické spektrum. Zatímco ideoví souputníci Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského z různých nacionalistických až krajně pravicových stran z celé Evropy často s Ruskem sympatizují, představitelé bývalé polské vládnoucí strany se v loňské předvolební kampani pokoušeli vykreslovat Donalda Tuska jako proruského politika. Současný premiér totiž v minulosti Polsku vládl v době obecného oteplování vztahů Západu s Ruskem, které se dotklo i našich severních sousedů.
Není proto divu, že si v poslední době vysloužil velkou kritiku prezident Andrzej Duda za svou účast na oslavě osmdesátých narozenin českého exprezidenta Miloše Zemana za přítomnosti politiků jako Robert Fico, Viktor Orbán nebo Aleksandar Vučić, kterou se ostatně veřejně nechlubil a přišlo se na ni až z fotografií. Velmi typická proto byla kuriózní obhajoba Dudova poradce Stanisława Żaryna, podle něhož to byla příležitost „vysvětlovat polský pohled na věc“.