V Polsku se opět řeší východní hranice, vojáci mohou teď do migrantů i střílet

Petr Jedlička

Po úmrtí vojáka bodnutého jedním z uprchlíků přijala Tuskova vláda podobná opatření, jaká dříve kritizovala u své předchůdkyně. V minulém týdnu navíc provedla parlamentem normu, jež umožňuje strážcům hranice střílet už při pocitu ohrožení.

Běloruské orgány svážejí k polské hranici uprchlíky a migranty z blízkovýchodních zemí, které pak drží v příhraničním pásmu a nutí k přechodu do Polska. V polské veřejné debatě jsou tito lidé označování za „nástroje hybridní války“. Foto Leonid Ščeglov, AFP

V polské politické debatě opět vyčnívá staronové téma: humanitární a bezpečnostní krize na hranici s Běloruskem. Běloruský Lukašenkův režim od jara 2021 otevřeně organizuje převoz uprchlíků a migrantů z Turecka a Blízkého východu právě k polské hranici, již jsou tito převezenci pak nuceni přecházet na divoko. V různých obdobích se tak děje s různou intenzitou a s různou polskou reakcí. Letošní přelom jara a léta přitom co do pokusů o přechod překonal rekordy.

„Zatímco v květnu letošního roku bylo zaznamenáno 7100 pokusů o přechod, loni ve stejném měsíci šlo o 1900 pokusů a v květnu 2022 o 913 pokusů,“ vybírá z tematických monitorovacích zpráv Michał Piekarski z webu Notes from Poland.

Vlastní zintenzivnění pohybu na hranici aktuálně doprovází ještě série nejrůznějších střetů a násilných incidentů, což problém dále zhoršuje. Jejím ztělesněním se stala událost z přelomu května a června, kdy člen blokované skupiny migrujících bodl polského vojáka, který pak na následky zranění zemřel.

Od loňska vládnoucí kabinet Donalda Tuska v reakci vyhlásil u hranice nový přísnější režim, jenž se parametricky blíží politice, za niž dřív sám kritizoval svého předchůdce — vládu Práva a spravedlnosti (PiS). Tuskovi ministři nyní převedli do ostrahy další finance, povolali další jednotky a ustavili příhraniční pruh široký 200 metrů až dva kilometry, do něhož je nepovolaným zakázáno vstupovat.

Právě ustavení této no-go zóny vedlo v minulosti za vlád PiSu k mnoha kontroverzím ohledně chování k lidem, kteří hranici překročí, protože uzavřenou zónu takřka nelze monitorovat. Od jara 2021 zemřelo při pokusu o přechod hranice prokazatelně 37 migrantů. Některé odhady ale hovoří až o několika stovkách obětí.

Sejmem teď v pátek navíc prošlo další kontroverzní zpřísnění bezpečnostního režimu na hranici, které opravňuje vojáky, policisty a pohraničníky střílet ostrými, a to i preventivně.

„Střílet budou teď oprávněni na každého, kdo se pokusí hranici ilegálně překročit (…), když nabydou přesvědčení, že je — dle jazyka normy — ,ohrožen jejich život, zdraví či svoboda‘,“ zpřesňuje Marlène Panarová na serveru InfoMigrants.net.

„Vojáci střežící polskou a unijní hranici budou mít nyní v určitých situacích volnější ruce ohledně užití zbraně. Budou tak moci konat svou službu s větší jistotou (…) a posílí se i bezpečnost Polska i celé hranice,“ uvádí na obranu normy Władysław Kosiniak-Kamysz, současný polský ministr obrany.

Polsko postavilo v reakci na krizi na nejfrekventovanější části hranice bytelnou zeď. Foto archiv polské vlády, WmC
×