V polské politické debatě opět vyčnívá staronové téma: humanitární a bezpečnostní krize na hranici s Běloruskem. Běloruský Lukašenkův režim od jara 2021 otevřeně organizuje převoz uprchlíků a migrantů z Turecka a Blízkého východu právě k polské hranici, již jsou tito převezenci pak nuceni přecházet na divoko. V různých obdobích se tak děje s různou intenzitou a s různou polskou reakcí. Letošní přelom jara a léta přitom co do pokusů o přechod překonal rekordy.

„Zatímco v květnu letošního roku bylo zaznamenáno 7100 pokusů o přechod, loni ve stejném měsíci šlo o 1900 pokusů a v květnu 2022 o 913 pokusů,“ vybírá z tematických monitorovacích zpráv Michał Piekarski z webu Notes from Poland.

Vlastní zintenzivnění pohybu na hranici aktuálně doprovází ještě série nejrůznějších střetů a násilných incidentů, což problém dále zhoršuje. Jejím ztělesněním se stala událost z přelomu května a června, kdy člen blokované skupiny migrujících bodl polského vojáka, který pak na následky zranění zemřel.

Od loňska vládnoucí kabinet Donalda Tuska v reakci vyhlásil u hranice nový přísnější režim, jenž se parametricky blíží politice, za niž dřív sám kritizoval svého předchůdce — vládu Práva a spravedlnosti (PiS). Tuskovi ministři nyní převedli do ostrahy další finance, povolali další jednotky a ustavili příhraniční pruh široký 200 metrů až dva kilometry, do něhož je nepovolaným zakázáno vstupovat.

Právě ustavení této no-go zóny vedlo v minulosti za vlád PiSu k mnoha kontroverzím ohledně chování k lidem, kteří hranici překročí, protože uzavřenou zónu takřka nelze monitorovat. Od jara 2021 zemřelo při pokusu o přechod hranice prokazatelně 37 migrantů. Některé odhady ale hovoří až o několika stovkách obětí.

Sejmem teď v pátek navíc prošlo další kontroverzní zpřísnění bezpečnostního režimu na hranici, které opravňuje vojáky, policisty a pohraničníky střílet ostrými, a to i preventivně.

„Střílet budou teď oprávněni na každého, kdo se pokusí hranici ilegálně překročit (…), když nabydou přesvědčení, že je — dle jazyka normy — ,ohrožen jejich život, zdraví či svoboda‘,“ zpřesňuje Marlène Panarová na serveru InfoMigrants.net.

„Vojáci střežící polskou a unijní hranici budou mít nyní v určitých situacích volnější ruce ohledně užití zbraně. Budou tak moci konat svou službu s větší jistotou (…) a posílí se i bezpečnost Polska i celé hranice,“ uvádí na obranu normy Władysław Kosiniak-Kamysz, současný polský ministr obrany.

Pohledy z obou stran

V Polsku zatím nejvášnivější debatu o tématu rozvířil film Agnieszky Hollandové Hranice, a to už minulý rok. Mnozí stoupenci tvrdého pohraničního režimu jej tehdy označovali dokonce za vlastizrádný. Současná debata je v porovnání s touto zkušeností věcnější. Navíc Tuskova vláda má na rozdíl od bývalé vlády Práva a spravedlnosti zatím otevřenější vztah k médiím, a tak je téma pokrýváno košatěji.

Jen u známého deníku Gazeta Wyborcza — aktuálně partnera DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE — lze najít k otázce desítky příspěvků přinášejících různé perspektivy.

Paulina Nodzyńská například shrnuje vládní bezpečnostní argumenty i kritiku koncentrovanou kolem obav z faktické beztrestnosti vojáků. Dominika Wielowieyska vede k tématu rozhovor s polskou lidskoprávní legendou, zakladatelkou Polské humanitární akce a bývalou europoslankyní Janinou Ochojskou. Maciej Chołodowski přináší zase aktuální reportáž ze situace přímo na hranici.

Se značnými obavami se nyní čeká, zda budou vojáci nebo policisté využívat nová opatření i vůči Polákům, kteří se snaží nezachyceným migrantům u hranic pomáhat, či skupinkám, jež jezdí k hranici protestovat. Také tyto se totiž s pohraničníky často střetávají.

Známý novinář Marek Beylin varuje před klamem sekuritizace a novou „normalizací krutosti a násilí“ na hranici. V jeho podání jde o příklad dědictví éry PiSu, se kterým se Tuskova vláda nevypořádává, ale začíná si jej osvojovat. Oficiální místa si nicméně pochvalují, že počet pokusů o divoký přechod hranice klesl od zpřísnění opatření na polovinu, a vyháněné uprchlíky dále odlištěně označují za „nástroje ruské a běloruské hybridní války“.