Po říjnových volbách, ve kterých sice zvítězilo Právo a spravedlnost, ale parlamentní většinu získaly opoziční koalice, tedy Občanská koalice, Třetí cesta a Levice, se premiérem už potřetí stal Donald Tusk, předseda Občanské platformy.

V pondělí podle očekávání dvoutýdenní vláda Mateusze Morawieckého nedostala důvěru, neboť nezískala ani jednoho poslance, který by nebyl zvolen na kandidátce Práva a spravedlnosti. Následně Sejm hlasy koaličních stran — Právo a spravedlnost, Kukiz’15 a Konfederace byly proti — pověřil sestavením vlády Donalda Tuska.

V kabinetu jsou dva vicepremiéři — předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz, který bude i ministrem obrany. Druhým místopředsedou vlády se stal Krzysztof Gawkowski z Levice, současně i ministr digitalizace. Premiérova koalice bude dále kontrolovat řadu důležitých resortů: na post ministra zahraničí se vrátil Radosław Sikorski, Občanská platforma drží ministerstvo financí, vnitra, zdravotnictví, kultury, státních aktiv, sportu a školství, které vede levicová Barbara Nowacka, dále ministerstvo pro Evropskou unii a nově vzniklý resort pro důchodovou politiku.

Občanská platforma mít bude také post koordinátora pro tajné služby, jímž se stane bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak. Novinkou bude sídlo ministerstva průmyslu v Katovicích. Ministerstvo spravedlnosti převzal bývalý ombudsman Adam Bodnar.

Strana Polsko 2050 získala ministerstvo životního prostředí a klimatu, nově vzniklé ministerstvo pro občanskou společnost a ministerstvo regionálního rozvoje a fondů. Všechna tři ministerstva povedou ženy. Polská strana lidová, partner strany Polsko 2050 z předvolební koalice Třetí cesta, bude spravovat svoje tradiční ministerstvo zemědělství, dále dopravu a rozvoj i technologie. Nejmenší koaliční partner, Levice, získala ministerstvo sociálních věcí a rodiny, v jehož čele bude stát Agnieszka Dziemianowicz-Bąková, dále post ministra vyššího školství a ministryně pro rovnost, což je rovněž nový resort.

Donald Tusk společně s ministry poměrně obecně představil program své vlády. Začal otázkami bezpečnosti a mezinárodní politiky. Nadstranickou shodu Tusk spatřuje v podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem. V této souvislosti se nový premiér jasně vymezil proti „únavě z války“ u západních partnerů. Polsko má být podle nového předsedy vlády důležitým členem NATO, spojencem USA a lídrem Evropské unie. Pozice Polska v EU má být postavena na spolupráci, nikoli konfliktu. Zároveň Tusk odmítl změny unijních traktátů.

Donald Tusk chce udržet štědré sociální programy, které nastavila vláda Práva a spravedlnosti, zároveň ale usiluje o finanční stabilitu státu. Počítá se se zvyšováním platů učitelů o 30 procent a státních zaměstnanců o 20 procent. V případě růstu inflace o pět a více procent proběhne valorizace důchodů. Finanční stabilitu by měla kontrolovat nově vzniklá Fiskální rada. O zvyšování daní nepadlo ani slovo.

Jako jednu z priorit nové vlády Donald Tusk uvedl vyčištění státu od Práva a spravedlnosti, což zahrnuje depolitizaci státních médií a boj s nepotismem ve státních firmách. K dalším programovým bodům se Tusk v dvouhodinovém projevu nedostal. Ve svých prohlášeních jej doplňovaly ostatní koaliční strany: Polsko 2050 zmiňovalo klimatickou politiku, lidovci zemědělství, levice otázky rovnosti, školství a zdravotnictví.

Následující dění zastínil poslanec Konfederace Grzegorz Braun, který hasičským přístrojem zhasil chanukový svícen. Z dalšího jednání Sejmu byl za to vyloučen, byl mu pokrácen plat a vedení Sejmu předalo celou záležitost státnímu zastupitelství, jež má prověřit podezření ze spáchání několika trestných činů. Poslanci Práva a spravedlnosti následně v souvislosti s kladením otázek premiéru Tuskovi kritizovali předsedu Sejmu Szymona Hołowniu, že nedokáže udržet pořádek.

Vláda Donalda Tuska získala důvěru, když pro ni hlasovalo 248 poslanců, zatímco proti se postavilo 201 poslanců. Nový kabinet složí sliby do rukou prezidenta ve středu 13. prosince a tím začne vládnout. Staronový premiér Tusk plánuje tento týden ještě jednat v Bruselu o penězích z unijního Fondu obnovy. Setká se s prezidentem Zelenským a následně se vydá do Tallinnu, kde bude řešit s premiéry Pobaltí bezpečnost regionu. Další zasedání Sejmu se plánuje na začátek příštího týdne.