V závěru kampaně k loňským parlamentním volbám v Polsku Donald Tusk (Občanská platforma) sliboval svým voličkám a voličům, že od dne, kdy převezme moc, bude potřebovat „přesně 24 hodin“ k tomu, aby se „vládní televize (TVP) opět stála médiem veřejné služby“. Ode dne jmenování jeho nové vlády uplyne 13. ledna měsíc.

Hlavní zpravodajská relace TVP změnila název, moderují ji nové tváře a v rovině obsahu je vidět zřetelnou změnu na první pohled. Změnilo se dodržování zpravodajské objektivity i vyváženost. Zahájený proces obměny vedení polské veřejnoprávní televize však přesto, zadrhává a postup, jejž vláda zvolila, vyvolává pochybnosti i mezi těmi komentátory a odborníky, kteří po změně ve fungování TVP volali.

Pro neodkladné provedení změn ve vedeni TVP a jejím fungování existují přinejmenším tři důvody. Prvním je protiústavní způsob volby vedení akciové společnosti TVP. V důsledků reforem mediálního zákona, které v roce 2016 prosadila strana Právo a spravedlnost (PiS), totiž členy představenstva a dozorčí rády společnosti TVP povolává a odvolává Rada národních médií (RMN). Dle polské ústavy by to ale měla dělat Stání rada pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT), která o tuto pravomoc přišla právě ve prospěch tenkrát účelově zřízené RMN.

Druhým důvodem je, že informační a publicistické pořady vysílané TVP přestaly plnit roli veřejné služby. Četné analýzy a mediální monitoring dokládají, že nebyly dodržované požadavky „pluralizmu, nestrannosti, vyváženosti a nezávislosti“, které, v souladu s polským mediálním zákonem (Kapitola 4., Art 21.), definují veřejnou službu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

Třetím důvodem je finanční kondice společnosti TVP. Od roku 2017 je televize závislá na dotacích ze státního rozpočtu (např. v roce 2023 to bylo v přepočtu 15 mld. Kč), a v říjnu 2023 roku polský Nejvyšší kontrolní úřad, kromě velkých finančních ztrát, zjistil také hrubé porušení hospodárnosti ve výdajích společnosti.

Je třeba zdůraznit, že i když se neodkladné změny ve vedení společnosti TVP jeví jako zcela opodstatněné, při aktuálním politickém rozložení sil neexistuje postup, který by umožnil rychlé provedení změn a zároveň by nebyl snadno napadnutelný jako nezákonný či protiústavní. Další překážkou je částečný rozklad právního státu a existence stavu „právního dualismu“, které jsou dědictvím osmí let vlády PiS.

Lze totiž očekávat, že každý vládní pokus o provedení změn ve fungování TVP formou zákona by narazil na prezidentské veto, pro jehož přehlasování nemá nová vláda dostatečnou většinu ve sněmovně. Prezident by se také s návrhem na přezkoumání ústavnosti zákona mohl obrátit na Ústavní soud. S ohledem na jeho složení a dosavadní judikaturu se dá očekávat, že zákon by byl vyhodnocen jako protiústavní.