Krize na polsko-běloruské hranici pokračuje, trvá i blokace médií
Aneta LakomáPolská vláda prodloužila výjimečný režim na východní hranici, jehož součástí je i uzavření pásma pro novináře. Sama přitom šíří o situaci v oblasti prokazatelné bludy, čehož využívá běloruská propaganda.
Polský Sejm rozhodl minulý týden o prodloužení výjimečného stavu u hranic s Běloruskem. Hlasovali pro něj převážně poslanci strany PiS a krajně pravicové Konfederace. Trvat má šedesát dní. Přes všechna opatření hranici dál překračují migranti a pokusů bude pravděpodobně přibývat, neboť Bělorusko rozšířilo seznam letišť, která mohou přijímat mezinárodní lety. Dosud byl takovým místem pouze Minsk.
Uprchlíky zatím neodradil ani drát na hranicích, ani přítomnost pohraničníků a vojáků. Poláci je nově v textových zprávách nabádají k návratu do Minsku a informují je také o tom, že je běloruská strana obelhala. Lze ovšem předpokládat, že informace, které migranti tímto způsobem dostávají, přicházejí pozdě.
Ve chvíli, kdy jsou lidé v dosahu polské telekomunikace už musí být totiž dávno v rukou běloruských pohraničníků nebo převaděčů. Hlavní město Běloruska je od hraniční linie vzdáleno více než dvě stě kilometrů.
Komentář●Aneta Lakomá
Cílem výjimečného stavu v polském pohraničí je skrýt nezákonnost před veřejností
Minsk přišel na sílu informace a využívá jí. Varšava zatím ne. Jinak by se nějakým způsobem začala angažovat a rozšiřovat informace o neprostupnosti bělorusko-polské hranice do zemí, ze kterých migranti přicházejí, nebo minimálně do těch, kde má ambasádu a nějaké diplomatické vztahy. Bělorusko to v případě naplňování svých zájmů dělá a evidentně s tím má úspěch.