Po vítězných prezidentských volbách v červenci Jarosław Kaczyński avizoval zeštíhlení polského kabinetu na přelomu srpna a září. Rekonstruovaná vláda měla být akceschopnější, provést Polsko druhou vlnou koronaviru a hospodářskou recesí. Kaczyński tehdy asi nečekal, že bude 6. října na zahradě Prezidentského paláce sám jmenován — vicepremiérem odpovědným za ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.

Rekonstrukce narážela po celou dobu na odpor menších koaličních partnerů — strany Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobro a strany Dohoda bývalého ministra vysokého školství Jarosława Gowina. Oběma stranám bylo jasné, že v rekonstruované vládě ztratí druhé ministerstvo a s tím i kontrolu nad důležitými státními podniky, pro fungování jejich stran důležitou.

Během nudných a pro média nezajímavých vyjednávání se termín rekonstrukce odkládal — a PiS vyměnil dva své ministry ještě v srpnu — skončil ministr zahraničí Czaputowicz (ten svůj konec ohlásil už v polovině roku) a ministr zdravotnictví Sumowski. Co ovšem média zajímalo, byly kulturní války, často vyvolávané stranou Solidární Polsko. Další kolo nenávistných ataků na LGBT mělo své kořeny na ministerstvu spravedlnosti a bylo odstartováno zadržením aktivistů, kteří umístili duhové vlajky na varšavské pomníky.

Tyto konflikty nebyly samoúčelné, Ziobro tím sledoval pozornost médií, polarizací společnosti snahu o posílení vlastního tábora. Především chtěl ale ukázat, že je nepostradatelný a že podle své potřeby může dělat problémy.

Rozuzlení sporu o redukci ministerstev přišlo v polovině září. Roznětkou koaliční krize se stal Kaczyńským osobně prosazovaný zákon o ochraně zvířat (zákaz kožešinových farem a rituálních zabíjaček). Proti zákonu se postavily obě menší strany, ale i část samotného Práva a spravedlnosti, včetně ministra zemědělství Ardanowského. Zákon nakonec prošel s podporou Občanské koalice a Levice.

Představitelé PiS pochopili vzniklou situaci jako vypovězení koaliční dohody menšími partnery a mluvili o možnosti předčasných voleb právě bez obou těchto stran. Jenže všichni se potřebují — Solidární Polsko a Dohoda mají v průzkumech sice kolem jednoho až dvou procent, ale právě tato nízká procenta umožnila PiS získat v těsných volbách většinu, jak v roce 2015, tak i v roce 2019. Nakonec byla tedy nová koaliční smlouva podepsána, aniž by byl znám její obsah. Cesta k rekonstrukci vlády byla volná.

Zákon o ochraně zvířat byl pro Kaczyńského také možností, jak se vypořádat s nespolehlivými členy ve vlastních řadách, patnácti poslancům bylo pozastaveno členství. A při rekonstrukci vlády se Jan Ardanowski se rozloučil z pozicí ministra zemědělství.

Rekonstruovaná vláda byla ohlášena minulý týden, počet ministerstev se zmenšil z dvaceti na čtrnáct. Novým vicepremiérem se stal sám Jarosław Kaczyński, pro něhož byl vytvořen speciální výbor, který dozoruje silová ministerstva, obrany, vnitra a spravedlnosti. Vzpurný Zbigniew Ziobro tedy bude mít nad sebou přímo lídra vládnoucí pravice. Premiéru Mateuszi Morawieckému, proti němuž Ziobro intrikuje, se může ulevit.

Do vlády se vrací (odstoupil na protest proti prezidentským volbám v květnovém termínu) předseda Dohody Jarosława Gowin, ve funkci vicepremiéra a ministra práce a rozvoje. Druhý předseda Zbigniew Ziobro, zůstává ministrem spravedlnosti. Obě menší strany ztratily druhá ministerstva, namísto toho dostaly ministra bez portfeje.

Ve vládě je jen jedna žena. Ale nejvíce kontroverzí vzbouzí nový ministr školství Przemysław Czarnek, který je znám svými homofobními výroky. 

Samo jmenování vlády prezident Duda naplánoval na pondělí, plány mu ale změnil právě Czarnek, který měl pozitivní nález na koronavirus. Ceremonie se přesunula o den, do zahrad Prezidentského paláce, vlastní inaugurace se neúčastnili ani další ministři, kteří tráví své dny v karanténě. Vláda, která má bojovat proti koronaviru, už měsíc zasedá jen prostřednictvím videokonferencí.