Polská novinářka: Vláda chtěla odvést pozornost od covidu. Hněv nečekala

Gaby Khazalová

Polské demonstrace vrcholí stávkou na protest proti rozhodnutí soudu zpřísnit potraty. O co vládě PiS jde? A jakou má budoucnost jedno z největších feministických hnutí? Odpovídá polská novinářka a socioložka Karolina Wigura.

Rozhodnutí polského Ústavního soudu, které de facto umetá cestu k faktickému zákazu potratů, vyvolalo soustavně sílící protesty ve sto padesáti polských městech. Soud ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost vydal minulý týden usnesení, že potrat z důvodu poškození či nemoci plodu odporuje polské Ústavě.

V praxi to znamená, že bude-li na základě rozhodnutí upravena legislativa, budou ženy v Polsku moct podstoupit legální potrat pouze v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení na životě. Úpravu legislativy přitom lze předpokládat, neboť právě proto zřejmě soudní rozhodnutí vůbec vzniklo.

Rozhodnutí podnítilo demonstrace a blokády, sdružené pod hnutím Celopolská stávka žen, které vzniklo před čtyřmi lety v rámci takzvaných Černých protestů. Zásluhou tehdejších protestů se podařilo odmítnout návrh zákona, který měl již tak jeden z nejrestriktivnějších zákonů o potratech v Evropě dále zpřísňovat — podobně jako dnes.

Pod hashtagem #ToJestWojna svolává polské hnutí, které lze spolu s #MeToo označit za jedno z nejvýraznějších feministických vzedmutí poslední dekády, demonstrace již od pátku. Vrcholí dnešní velkou stávkou.

Karolina Wigura je socioložka a novinářka. Spoluzakládala jeden z hlavních polských týdeníků Kultura Liberalna, jehož je šéfredaktorkou. Publikuje také v zahraničních médiích, jako je Guardian či New York Times. Foto FB Karolina Wigura

O tom, jaké konkrétní politické požadavky polské ženy vznášejí, zda mají šanci uspět a proti jaké strategii soupeře vlastně stojí, jsme hovořili s šéfredaktorkou nezávislého média Kultura Liberalna Karolinou Wigurou.

Polské ženy dnes na protest nejdou do práce. Jak velká věc to je?

Velikost demonstrací je velkým překvapením — nejen pro veřejnost, ale i pro vládu samu. Když vydával minulý týden Ústavní soud své rozhodnutí, vláda si ještě zřejmě myslela, že současná situace s covidem a s ním spojenými opatřeními lidi odradí od toho, aby do ulic vyšli. Ale zjevně se mýlili.

Měl to být jen další krok na cestě, kterou nám vláda chystá již delší dobu. Cestě, kterou se vine příběh o poslušnosti — polských žen i ústavních orgánů. Máme poslušnou předsedkyni Ústavního soudu, kterou do funkce dosadil Kaczyński a ona s ním chodívá na pravidelné večeře. A poslušné by podle vlády měly být všechny polské ženy: jak vůči vládě, tak vůči církvi.

Jenže namísto toho se najednou v pátek protestovalo v šedesáti městech po celé zemi. A od té chvíle odpor dál nabývá na síle.

×