V Polsku už dlouhá léta platí prakticky absolutní zákaz interrupce. Prosadila si ho hned v roce 1992 katolická církev, která má ohromný vliv na politické dění. Ze sexuálního života žen se tam stalo už léta politikum: kněží téma stále znovu a znovu nastolují, chtějí ho mít pod kontrolou, periodicky tlačí na utahování šroubů. A liberální ženy i muži naopak protestují.

Národovecká pravice a církev si tím způsobem testují, do jaké míry je obyvatelstvo ochotno spolknout historické regresy, jež mu připravují, nebo s jakou intenzitou se postaví proti. O zdraví či životy nejde, ta slova jsou jen kouřovou clonou.

Interrupce i sexuální výchova jsou teoreticky nepolitická témata a týkají se pouze soukromé sféry či „světonázoru“, jak se tomu v Polsku říká. Ve skutečnosti jde o politické téma par excellence, kde stojí liberální stát západoevropského střihu s osobními svobodami občana proti klerikálně-autokratickému, který kontroluje myšlení lidí, a jaký prosazuje Jaroslaw Kaczyński, jeho tzv. pravice a církev. Těhotenství a porody už léta používají jako lakmusový papírek tzv. pravicovosti a pravého křesťanství.

Před lety rozdmýchali hysterii kolem několika témat jakožto údajných nepřátel Polska: interrupce, umělého oplodnění párů, které trpí neplodností, kolem práv homosexuálů, genderu, a sexuální výchovy ve školách. Církev tato témata moderní společnosti odsuzuje z kazatelen a v prohlášeních episkopátu, krajní pravice proti nim huláká na svých pochodech. Národovecká pravice je přesvědčena, že těmito zbraněmi se vyhrávají volby. A tak čas od času ohýnek přifoukne, aby se trochu rozhořel.

Jedná se o tisíc případů vážného poškození plodu

Což udělala minulý týden. V době, kdy celá země žije obavou z koronaviru a jeho ekonomických dopadů, kdy lidé čekají od vlády kroky na svoji ochranu, začal parlament zničehonic projednávat návrh zákona na další zpřísnění interrupcí.

V Polsku jsou dnes legální pouze ve třech případech: při ohrožení života matky, při znásilnění a incestu, a při vážném a neodvratitelném poškození plodu. Z 1076 legálních interrupcí, jež se ročně uskuteční (v roce 2018), z nich 1050 bylo z tohoto třetího důvodu, kdy by dítě nemohlo přežít. A právě tento případ chtěl nový zákon zakázat a kriminalizovat.

Obsahoval také omezení prenatálních vyšetření, podstatné omezení sexuální výchovy na školách, která je léta trnem v očích kněží a krajní pravice — a na velmi mnoha školách neexistuje — a přirovnání homosexuality k pedofilii. Proč se tak vládní strana PiS rozhodla zrovna teď, v době koronaviru? Vysvětlení je několik, různě se prolínají, všechna jsou politická.

Především tím chce katolická hierarchie upomenout Jaroslawa Kaczyńského, že jí takový zákon dluží. Církev má v tomto směru jasný cíl, chce stoprocentní zákaz všech interrupcí. Výměnou za podporu ve volbách jí Kaczyński kdysi slíbil, že zákon o interrupcích z 90.let, v Polsku nazývaný falešně „kompromisem“, zpřísní. A v r. 2016 zkusil tu změnu nechat odhlasovat a ty tři ještě jediné možné kategorie zakázat.