Polské prezidentské volby nebudou demokratické. Těžko ale říct proč

Patrik Eichler

Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost s mimořádnou intenzitou usiluje o obhajobu prezidentského postu. Mění kvůli tomu zákony i lidi ve vysokých funkcích. Tři týdny před termínem však není jasné ani to, zda a jak volby proběhnou.

Prezident Andrzej Duda zvolený za stranu PiS, proslulou mimo jiné snahou zakázat potraty, na MDŽ ještě vedl naplno kampaň směřující k vcelku poklidné obhajobě. Pak přišla pandemie. A nyní se už ani neví, zda a případně jak se volby konat budou. Foto FB Andrzej Duda

Dění v Polsku v posledních dvou týdnech je pro dnešní středoevropskou politiku příznačné. Rozhodování vládní moci je nepředvídatelné a konfliktní, přitom často zmatečné a postavené na jednorázových rozhodnutích.

Míra konfliktnosti na jedné straně vyvolává prudký odpor opozičních stran, iniciativ a médií. Na druhé straně ale působí dojmem, že Právo a spravedlnost v čele s předsedou Jarosławem Kaczyńským jen zakrývá vlastní bezradnost. Důvodem tápání může být koronavirová pandemie stejně jako spory ve vládním táboře.

Podobně zmatečně, konfliktně a ad hoc postupují, i když v různé intenzitě, i vlády v Praze, Bratislavě a Budapešti. Mechanismus výroby obětních beránků v čase krize zde před časem na příkladu maďarského zmocňovacího zákona popsal Renátó Fehér. Na opozici, média i občanské organizace ale útočí i Igor Matovič nebo Andrej Babiš.

×