Polské prezidentské volby nebudou demokratické. Těžko ale říct proč
Patrik EichlerVládnoucí polská strana Právo a spravedlnost s mimořádnou intenzitou usiluje o obhajobu prezidentského postu. Mění kvůli tomu zákony i lidi ve vysokých funkcích. Tři týdny před termínem však není jasné ani to, zda a jak volby proběhnou.
Dění v Polsku v posledních dvou týdnech je pro dnešní středoevropskou politiku příznačné. Rozhodování vládní moci je nepředvídatelné a konfliktní, přitom často zmatečné a postavené na jednorázových rozhodnutích.
Míra konfliktnosti na jedné straně vyvolává prudký odpor opozičních stran, iniciativ a médií. Na druhé straně ale působí dojmem, že Právo a spravedlnost v čele s předsedou Jarosławem Kaczyńským jen zakrývá vlastní bezradnost. Důvodem tápání může být koronavirová pandemie stejně jako spory ve vládním táboře.
Podobně zmatečně, konfliktně a ad hoc postupují, i když v různé intenzitě, i vlády v Praze, Bratislavě a Budapešti. Mechanismus výroby obětních beránků v čase krize zde před časem na příkladu maďarského zmocňovacího zákona popsal Renátó Fehér. Na opozici, média i občanské organizace ale útočí i Igor Matovič nebo Andrej Babiš.
Prezidentské volby měly v Polsku proběhnout v neděli 10. května. O dva týdny později mělo proběhnout jejich druhé kolo. Kdyby se volby konaly, zvítězil by v nich obhajující kandidát a nominant Práva a spravedlnosti, právník a bývalý europoslanec Andrzej Duda.
Nikdo z jeho protikandidátů a protikandidátek ho realisticky porazit nemohl. Po prudkém propadu podpory Małgorzaty Kidawy-Błońské, kandidátky Občanské koalice, si to v posledních týdnech musela přiznat už i nejsilnější opoziční strana polského parlamentu.
Právě skutečnost, že by Andrzej Duda volby prakticky jistě vyhrál, nutkavě zdůrazňuje otázku, proč Jarosław Kaczyński s takovou energií usiluje o manipulaci volebního procesu. A proč jím vedená strana koná tolik zdánlivě zmatečných kroků, kterými rozptyluje pozornost veřejnosti. Právě manipulace volebního procesu totiž bude důvodem, proč polské prezidentské volby v roce 2020 nebudou demokratické.
Ani ne tři týdny před plánovaným prvním kolem prezidentských voleb je volební proces v Polsku ve vakuu. Je už málo pravděpodobné, že by volby proběhly podle starého systému — tedy s volebními místnostmi a hlasovacími urnami, jak to známe z voleb u nás. Státní volební komise v posledních dnech přišla o pravomoc tyto volby organizovat. Řada termínů pro přípravu původně plánovaných voleb přitom již proběhla anebo brzy proběhne.
Právo a spravedlnost prosazuje volby poštou, ale s ohledem na to, že v Senátu má těsnou většinu opozice, bude zákon o korespondenčních volbách schválen sotva dříve než jen pár dní předem. Což ovšem nebránilo ve výměně předsedy představenstva Polské pošty začátkem dubna. Na půdě Senátu také vzniká pozměňovací návrh, který by měl volby umožnit ani ne korespondenčně, ale rovnou elektronicky. Je to prý v čase pandemie nejbezpečnější.
Část vládních politiků ale zároveň prosazuje prodloužení prezidentského mandátu stávajícího prezidenta o dva roky s tím, že by prezident byl na sedmiletý mandát bez možnosti obhajoby volen již natrvalo. K tomu by ovšem byla potřebná změna Ústavy, na kterou nemá vláda sama dostatek hlasů.