Polské prezidentské volby nebudou demokratické. Těžko ale říct proč

Patrik Eichler

Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost s mimořádnou intenzitou usiluje o obhajobu prezidentského postu. Mění kvůli tomu zákony i lidi ve vysokých funkcích. Tři týdny před termínem však není jasné ani to, zda a jak volby proběhnou.

Prezident Andrzej Duda zvolený za stranu PiS, proslulou mimo jiné snahou zakázat potraty, na MDŽ ještě vedl naplno kampaň směřující k vcelku poklidné obhajobě. Pak přišla pandemie. A nyní se už ani neví, zda a případně jak se volby konat budou. Foto FB Andrzej Duda

Dění v Polsku v posledních dvou týdnech je pro dnešní středoevropskou politiku příznačné. Rozhodování vládní moci je nepředvídatelné a konfliktní, přitom často zmatečné a postavené na jednorázových rozhodnutích.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Míra konfliktnosti na jedné straně vyvolává prudký odpor opozičních stran, iniciativ a médií. Na druhé straně ale působí dojmem, že Právo a spravedlnost v čele s předsedou Jarosławem Kaczyńským jen zakrývá vlastní bezradnost. Důvodem tápání může být koronavirová pandemie stejně jako spory ve vládním táboře.

Podobně zmatečně, konfliktně a ad hoc postupují, i když v různé intenzitě, i vlády v Praze, Bratislavě a Budapešti. Mechanismus výroby obětních beránků v čase krize zde před časem na příkladu maďarského zmocňovacího zákona popsal Renátó Fehér. Na opozici, média i občanské organizace ale útočí i Igor Matovič nebo Andrej Babiš.

Prezidentské volby měly v Polsku proběhnout v neděli 10. května. O dva týdny později mělo proběhnout jejich druhé kolo. Kdyby se volby konaly, zvítězil by v nich obhajující kandidát a nominant Práva a spravedlnosti, právník a bývalý europoslanec Andrzej Duda.

Nikdo z jeho protikandidátů a protikandidátek ho realisticky porazit nemohl. Po prudkém propadu podpory Małgorzaty Kidawy-Błońské, kandidátky Občanské koalice, si to v posledních týdnech musela přiznat už i nejsilnější opoziční strana polského parlamentu.

Právě skutečnost, že by Andrzej Duda volby prakticky jistě vyhrál, nutkavě zdůrazňuje otázku, proč Jarosław Kaczyński s takovou energií usiluje o manipulaci volebního procesu. A proč jím vedená strana koná tolik zdánlivě zmatečných kroků, kterými rozptyluje pozornost veřejnosti. Právě manipulace volebního procesu totiž bude důvodem, proč polské prezidentské volby v roce 2020 nebudou demokratické.

Ani ne tři týdny před plánovaným prvním kolem prezidentských voleb je volební proces v Polsku ve vakuu. Je už málo pravděpodobné, že by volby proběhly podle starého systému — tedy s volebními místnostmi a hlasovacími urnami, jak to známe z voleb u nás. Státní volební komise v posledních dnech přišla o pravomoc tyto volby organizovat. Řada termínů pro přípravu původně plánovaných voleb přitom již proběhla anebo brzy proběhne.

Právo a spravedlnost prosazuje volby poštou, ale s ohledem na to, že v Senátu má těsnou většinu opozice, bude zákon o korespondenčních volbách schválen sotva dříve než jen pár dní předem. Což ovšem nebránilo ve výměně předsedy představenstva Polské pošty začátkem dubna. Na půdě Senátu také vzniká pozměňovací návrh, který by měl volby umožnit ani ne korespondenčně, ale rovnou elektronicky. Je to prý v čase pandemie nejbezpečnější.

Část vládních politiků ale zároveň prosazuje prodloužení prezidentského mandátu stávajícího prezidenta o dva roky s tím, že by prezident byl na sedmiletý mandát bez možnosti obhajoby volen již natrvalo. K tomu by ovšem byla potřebná změna Ústavy, na kterou nemá vláda sama dostatek hlasů.

Tři týdny před volbami je tak Polsko v situaci, kdy s ohledem na omezení kvůli pandemii koronaviru neběží volební kampaň, není jasné kdy se bude volit — objevil se mimo jiné návrh posunout první kolo voleb o týden. A nikdo si nemůže být jistý, jakým způsobem se bude hlasovat.

I lidé na českém internetu se v posledním týdnu solidarizovali s polskými ženami. To když Sejm projednával návrh protipotratového zákona. Polský internet podobně intenzivně debatoval ještě návrh zákona, podle kterého by se děti mohly účastnit honů anebo zákaz sexuální výchovy ve školách. Na pár dní ta témata zakryla jak neschopnost vlády domluvit se na způsobu provedení prezidentských voleb, tak debatu o podpoře hospodářství a pracujících poškozených pandemií koronaviru.

A jistě, může jít o neschopnost moci, která si v krizi přidělává problémy s veřejnými protesty. Ale také může jít o úspěšný pokus odvádět pozornost od sociálních otázek a otázek ochrany zaměstnanců, kterým se levicová opozice věnovala v době projednávání vládního „protikrizového štítu“. Podpora restrikcí některými poslanci Občanské koalice nadto boří obraz opoziční jednoty.

I zmatkování — a vypjatý mocenský střet uvnitř vládnoucího uskupení — mohou být dokladem neschopnosti vlády. Ale třeba se Právo a spravedlnost nechystá ani tak na prezidentské volby za tři týdny, ale na nějaké jiné volby za rok nebo pět.

Když totiž jednou proběhnou korespondenční volby v čase krize — a prezidentem se dle všech očekávání a preferencí stane Andrzej Duda — tak proč by se korespondenčně nemohlo hlasovat už pokaždé. A už bez otravných debat, že není jasné, kdo si obálku s lístky vytáhne z poštovní schránky, ani kdo vyplňuje lístek, který pak poštou odchází zpět.

Z polského internetu pak k volbám ještě dva vtipy.

  • V Sovětském svazu se konají volby. Všem v okrsku přijdou zalepené obálky, které pak před komisí házejí do urny. Jeden volič chce obálku otevřít, ale komise mu v tom zabrání: Volby jsou přece tajné!
  • Pokud bude volby organizovat Polská pošta, stane se prezidentem Bronisław Komorowski. (Vítěz voleb z roku 2010. I Polská pošta má totiž leckde pověst instituce poněkud nedochvilné.)
    Diskuse