Regionální ředitelství ochrany životního prostředí v polské Vratislavi minulý týden navzdory námitkám ekologů a Libereckého kraje posvětilo rozšíření hnědouhelného lomu Turów. Ekologové i místní se obávají, že další těžba nedaleko hranic ohrozí zásobování pitnou vodou a zasáhne přilehlé obce prachem a hlukem. S rozšířením Turówa nesouhlasí ani česká vláda, která chce připravit plán na pomoc obcím odříznutým od vodních zdrojů.

Liberecký hejtman Martin Půta (SLK) ve středu uvedl, že se kraj proti rozhodnutí polských úřadů odvolá. Pokud Vratislav výtky nevyslyší, Půta se o rozšiřování lomu hodlá soudit. Vadí mu i to, že ředitelství ochrany životního prostředí opatřilo svůj souhlas stanoviskem o okamžité vykonavatelnosti, čímž zcela ignorovalo závažnost podaných námitek.

„Uvidíme, jestli budeme uznáni za účastníka řízení. Pokud ne, budeme se odvolávat i proti tomuto kroku. Navíc se domníváme, že ta doložka okamžité vykonavatelnosti je v rozporu s evropským právem. Že tím je porušeno naše právo na přeshraniční projednávání vlivu na životní prostředí,“ řekl hejtman na tiskové konferenci za účasti ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Půta dále poznamenal, že polská strana o možných rizicích pro české obce dlouhodobě odmítá jednat a bez ohledu na obavy dotčených oblastí tvrdošíjně opakuje, že další těžba nebude mít na území České republiky žádné dopady. Ministr Brabec ovšem zdůraznil, že česká vláda má na rozšiřování dolu opačný názor a hodlá na Poláky tlačit skrze Evropskou komisi. Kabinet chce konkrétní opatření projednat příští pondělí.

Rozšíření těžby ohrozí tisíce lidí

S rozhodnutím polských úředníků nesouhlasí ani ekologové, kteří proti rozšiřování Turówa dlouhodobě protestují. „Turów ohrožuje zásoby vody pro třicet tisíc obyvatel Libereckého kraje a lidi žijící v příhraničních obcích trápí prachem a hlukem. Téměř pět tisíc lidí z České republiky poslalo připomínky proti rozšíření dolu. Na jejich názor firma PGE [vlastnící důl] s neuvěřitelnou drzostí zvysoka kašle,“ uvedla před časem koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Aktivisté i obyvatelé přilehlých obcí si stěžují, že rozšíření Turówa znamená dalších čtyřiadvacet let těžby i přibližování těžařských velkostrojů k hranici. Nyní dělí nejbližší české město, téměř osmitisícový Hrádek nad Nisou, od lomu zhruba tři kilometry. V případě, že PGE dostane zelenou, se vzdálenost může snížit na méně než polovinu. Celkem se má lom podle stávajících plánů do roku 2044 rozrůst ze zhruba čtyřiadvaceti na třicet kilometrů čtverečních.

Polští úředníci uvádějí, že vodní zdroje před poškozením těžbou ochrání speciální hydroizolační stěna. Podle expertních propočtů se má hladina podzemní vody díky stavbě zvýšit až o šest metrů. Místní jsou ovšem skeptičtí. „I polská strana připustila v diskusi, že toto asi nikde nevyzkoušela,“ okomentoval plán starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK).

Podobného názoru je i Brabec. Na středeční tiskové konferenci připomněl, že Turów úroveň spodní vody snížil již v osmdesátých letech. „Tenkrát to region zvládl, protože vody bylo dost. Kdyby se něco podobného stalo teď, klesne [hladina ve studních] na nulu,“ podotkl ministr s odkazem na sucho sužující poslední roky českou krajinu.

Polsko se uhlí jen tak nevzdá, EU jej chce přesvědčit dotacemi

Lom Turów zásobuje uhlím stejnojmennou elektrárnu spadající pod skupinu PGE. Když v šedesátých letech vstupovala do provozu, svým výkonem 2000 MW představovala největší hnědouhelnou elektrárnu v Evropě. Na přelomu tisíciletí prošla nákladným modernizačním procesem. Později ji však postihlo několik nehod, naposledy v roce 2012, kdy exploze uhelného prachu zranila čtyři zaměstnance a dočasně vyřadila z provozu tři z osmi bloků.

Pro Polsko představuje uhlí zcela zásadní energetický zdroj. Polská vláda se proto jako jediná odmítla připojit k nedávnému usnesení Evropské rady o dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050. Nová Evropská komise Ursuly von der Leyenové chce Poláky přesvědčit ambiciózním investičním plánem spadajícím pod takzvanou Evropskou zelenou dohodu. Z prvních 7,5 miliard eur investovaných evropským rozpočtem do zelené přestavby energetiky mají Polsku připadnout dvě miliardy, v přepočtu zhruba padesát miliard korun.

Proti konzervativnímu přístupu polské vlády stojí ekologové a aktivisté z hnutí za klimatickou spravedlnost. Ti o sobě dali výrazněji vědět v roce 2018, kdy uspořádali první „klimakemp“, v polštině „Obóz dla klimatu“. Zatímco první ročník se držel v legálních mezích, vloni již aktivisté na několik hodin vlastními těly zastavili provoz lomu Tomisławice. Čelili ovšem tvrdému policejnímu zásahu, který se neobešel bez zranění.