Petiční výbor Evropského parlamentu v úterý poprvé projednával petici proti rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów, kterou podepsalo více než třináct tisíc lidí. Na jednání petici podpořili europoslanci z většiny frakcí, proti byli pouze zástupci Polska. Výbor vyzval Evropskou komisi, aby rychle zasáhla a vymohla dodržování evropského práva. Případem se bude Evropský parlament zabývat i nadále.

Sběr podpisů pod petici zorganizoval Liberecký kraj a místní obce ve spolupráci s ekologickou organizací Greenpeace. Autorům petice vadí, že důl ohrozí zdroj vody až pro třicet tisíc lidí a prohloubí klimatickou krizi. Zároveň Polsko v březnu v rozporu s evropským i polským právem rozhodlo o udělení koncese energetické firmě PGE na pokračování těžby do roku 2026.

Kraji i obcím zejména vadí, že polské úřady nezohlednily námitky zástupců české a německé veřejnosti, stejně jako negativní stanovisko, které vůči rozšíření dolu zaujala česká vláda.

Právě netransparentní způsob povolování a neochota polské strany jednat se zahraničními partnery je podle autorů petice v rozporu s evropským právem.

Na jednání petičního výboru promluvil i Milan Starec z obce Uhelná, který popisoval situaci lidí, kteří žijí nedaleko dolu. „Důl se k nám přibližuje každým dnem. PGE přitom od začátku května těží z pohledu evropské legislativy nelegálně. Dostali jsme se do situace, která vyžaduje zásadní kroky, a to jak ze strany Evropské unie, tak české vlády.

Poslední šance, jak zabránit kompletní ztrátě podzemní vody v dotčených obcích, je žaloba na Polsko,” myslí si Starec.

Na podporu petice vystoupili europoslanci ze všech nejdůležitějších frakcí Europarlamentu. Například Martin Hojsík z liberální Renew Europe, Anna Cavazzini ze Zelených, Peter Jahr z lidovecké EPP či Cristina Maestre ze socialistické PES. Z českých europoslanců výzvu podpořil Mikuláš Peksa (Piráti), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Kateřina Konečná (KSČM).

Proti petici v diskuzi vystoupili jen europoslanci za Polskou vládnoucí stranu Právo a spravedlnost Anna Zalewska a Kosma Złotowski, kteří jsou zároveň ve frakci Evropských konzervativců a reformistů. Podle nich nelze mluvit o rozšiřování dolu, nýbrž pouze o prodloužení licence, což je v souladu se zákony. Většina europoslanců tuto interpretaci důrazně odmítla.

PGE chce těžit ještě čtvrt století

Zástupci Evropské komise na petici odpověděli už na konci dubna. Tehdy sdělili, že se případem bude pečlivě zabývat. Už po stížnosti Libereckého kraje z prosince loňského roku komise požádala polské orgány, aby svůj nelegální postup vysvětlily. 

„Nyní v tomto případu posuzujeme, zda došlo k porušení právních předpisů Evropské unie v oblastiživotního prostředí. Na základě výsledku tohoto posouzení rozhodneme o dalším postupu,“ uvedli zástupci Evropské komise v oficiální odpovědi.

Ekologové zároveň tlačí na českou vládu, aby podala na Polsko žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Jak upozornila v tiskové zprávě organizace Greenpeace, energetická společnost PGE se totiž nechce spokojit s těžbou jen do roku 2026, ale jejich plán je rozšířit těžbu až do roku 2044. Tento záměr představenstvo firmy potvrdilo na nedávné valné hromadě s dodatkem, že nepočítá s případnou finanční kompenzací pro české občany.

„Doufáme, že evropské instituce budou postupovat v kauze co nejaktivněji a prošetří porušování evropské legislativy. I české instituce se musí případu dále aktivně věnovat a hájit práva občanů. Proto doufáme, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) navrhne vládě co nejdříve učinit první kroky v podání žaloby na Polsko,” komentovala vývoj Nikol Krejčová z Greenpeace. Brabec na výzvy ekologů zatím nijak neodpověděl.