Stínová uhelná komise: Odklon od uhlí musí být rychlý a se zapojením regionů

Jan Kašpárek

Odborníci a ekologové ustavili Stínovou uhelnou komisi, jež má kriticky doplňovat oficiální komisi utvořenou vloni vládou. Ta podle kritiků nebere nutný odklon od uhlí dostatečně vážně a nezaznívají v ní hlasy z regionů dotčených těžbou.

Stínová uhelná komise chce kriticky vyvažovat vládní orgán složený převážně z politiků. Foto Jan Kašpárek, DR

Akademici i aktivisté usilující o co nejrychlejší odklon od uhlí založili Stínovou uhelnou komisi. Jde o neformální skupinu, jež má kriticky doplňovat již delší dobu fungující Uhelnou komisi vlády. Ta během letošního roku předloží konkrétní plán, podle kterého má Česká republika v příštích desetiletích ukončit spalování uhlí. Ekologové se dlouhodobě obávají, že vládní plán nezbytné zelené přestavby energetiky není dostatečný a příliš spoléhá na sporné budování nových jaderných bloků.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Vznik Stínové uhelné komise dále reaguje na nejasný způsob výběru členů vládního orgánu i nedostatečné zastoupení obyvatel regionů zasažených těžbou uhlí. Chce poskytovat nezávislý pohled na probíhající jednání, otevřeně komunikovat s veřejností a přibírat nové členy. S administrativní prací jí pomáhají ekologické organizace Limity jsme my, česká sekce Fridays for Future a Univerzity za klima.

„Vládní uhelná komise byla ustavena netransparentním způsobem. Je z většiny složená z lidí, kteří nejsou rychlému konci uhlí dostatečně nakloněni, a někteří členové mají dokonce osobní finanční zájem na udržení fosilního průmyslu. Přes příslib, že komisi budou tvořit především odborníci, skládá se nakonec hlavně z politiků a zástupců různých silných zájmových skupin,“ shrnuje výtky k oficiálnímu poradnímu orgánu zakládající manifest Stínové uhelné komise.

Ta se nijak netají, že chce nejšpinavější energetický zdroj odstavit co nejdříve. „Klimatické změny jsou realitou. Máme tu posledních pět nebo šest let sucho, do té doby se ale téma hodně banalizovalo,“ podotkl na tiskové konferenci Jan Horáček z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, který se dlouhodobě věnuje tématu obnovitelných zdrojů energie. A připomněl, že podle vědeckých propočtů je nutné přestat s pálením uhlí během příštích deseti až patnácti let.

„Bude se jednat o velmi komplikovanou a obrovskou energetickou transformaci. Od devadesátých let se ke klimatické změně, respektive dříve globálnímu oteplování, konají mezinárodní konference, přesto emise skleníkových plynů stále každoročně rostou. My ovšem potřebujeme, aby klesaly o zhruba sedm procent každý rok,“ vysvětlil.

Stínová uhelná komise proto podporuje nejrychlejší verzi odklonu o uhlí, se kterou pracuje poradní orgány vlády. Ta počítá s odstavením uhelných elektráren k roku 2030 a tepláren o pět let později. K dosažení takového cíle musí podle Horáčka exponenciálně narůstat výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, současně ovšem nelze bez dalšího zastavit i jaderné elektrárny. Reaktory naopak mají běžet zhruba do poloviny století, tedy termínu, kdy chce Evropská unie dosáhnout uhlíkové neutrality.

Konkrétní roky nicméně představují pouze přibližný rámec. Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a člen Stínové uhelné komise Martin Madej doplnil, že se občanská iniciativa nechce upínat na přesné časové výhledy, ale spíše kontrolovat metodiku, podle níž postupuje vládní orgán. Ten by podle Madeje neměl nadsazovat obtíže energetické přestavby na úkor jejích přínosů nebo se snažit o náhradu uhlí rovněž neekologickým zemním plynem. 

Emise skleníkových plynů nestíháme snižovat včas, připomíná jaderný fyzik Jan Horáček. Foto Jan Kašpárek, DR

Přestavba energetiky musí být sociálně citlivá a opírat se o hlasy z regionů

Jedním z hlavních témat nově vzniklé komise bude dále spravedlivá přestavba uhelných regionů. Ta by měla stavět mimo jiné na předpokladu, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie vytvoří pracovní místa spjatá jak se samotnou transformací, tak obnovou dotčených území a správou nové zelené infrastruktury. 

Investice do obnovitelných zdrojů a související změna pracovních příležitostí by v ideálním případě měla postiženým regionům výrazně pomoci. Ty se totiž — jak podotkla ekoložka Alena Klírová — dnes potýkají nejen s bídnou kvalitou ovzduší, ale také s relativně vysokou nezaměstnaností.

„Chceme přinášet příběhy obyčejných lidí, kteří žijí v krajině, jíž se těžba přímo týká. Jako jsou ti, kteří mají zdravotní potíže spojené s nadprodukcí prachových částic. Kterým hrozí zbourání domů. Nebo těch, kteří se zkrátka jenom bojí, co bude s nimi a jejich prací,“ vysvětlila Klírová.

Komise rovněž připomíná, že náklady spojené s uzavřením povrchových velkolomů se do jisté míry vrátí ve snížení jiných veřejných výdajů. „Pokud se bavíme o negativních externalitách, tak se v momentě, kdy bude spalování a těžba uhlí ukončena, ušetří mnoho ze současných nákladů pro zdravotní a důchodový systém,“ poznamenal Milan Starec, který se coby obyvatel přilehlé obce snaží zastavit rozšiřování polského dolu Turów.

Plány na zvětšení Turówa podle místních i zdejších úřadů totiž ohrožují zásoby vody v okolí nedalekého Hrádku nad Nisou, a to navíc čase, kdy celé Liberecko trápí sucho. „Odvodňování krajiny postoupilo do té míry, že ve studních není voda a zemědělci musí zmenšovat svá stáda,“ upozornil Starec. 

I kvůli obdobným regionálním problémům by se podle Stínové uhelné komise mělo v debatě o odklonu od uhlí zástupcům dotčených oblastí, kteří jsou ve vládním orgánů zastoupeni nedostatečně, více naslouchat. „Je potřeba výrazně podpořit konkrétní lidi v regionech a naopak firmy fosilního průmyslu přimět k placení nákladů na přechod k bezuhlíkové ekonomice,“ uvádí nová iniciativa v manifestu.

Oficiální uhelná komise poprvé zasedla v srpnu minulého roku. Její jádro tvoří devatenáct členů, z nichž těsnou většinu představuje deset politiků v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem průmyslu, obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem (oba nestr. za ANO). Ekologové i akademici mají v poradním sboru po dvou zástupcích. 

Na závažnost klimatické krize a potřebu opustit co nejdříve uhelnou energetiku politiky upozorňuje vedoucí programu Klima, energie a odpady hnutí DUHA Jiří Koželouh, jenž v komisi působí za asociaci Zelený kruh, a Jan Rovenský zastupující českou pobočku Greenpeace. Akademickou perspektivu přináší ekonomka a odbornice na ekologickou politiku Jiřina Jílková a energetik František Hrdlička, podle něhož je nutné bezuhelnou budoucnost postavit na jádru. Klimatologové v orgánu vlády zastoupeni nejsou.

      Diskuse