Společnost C-Energy plánuje v jihočeské Plané nad Lužnicí pálit plastový a průmyslový odpad. Přestože má nové spalovací zařízení s označením EVOCONT fungovat v blízkosti bytových domů, neprošlo posouzením vlivu na životní prostředí — vejde se totiž do formálního limitu množství spáleného odpadu. Podle oficiálních prohlášení sníží pálení odpadního materiálu celkové emise přilehlé teplárny, ekologové jsou ale skeptičtí.

Informaci o chystaném provozu zveřejnila minulý týden ekologická organizace Arnika. Upozornila také na rizika, jež podle ní přináší chybějící zhodnocení dopadu jednotky EVOCONT na okolí, i skutečnost, že pálení plastů obecně zatěžuje životní prostředí a poškozuje imunitní i hormonální systém člověka.

Ještě nespuštěná spalovna má zpracovat a vyrobit teplo ze 2400 tun nerecyklovatelného plastu a průmyslového odpadu ročně pro potřeby industriálních odběratelů C-Energy i měst Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí.

Podle zjištění Arniky je EVECONT pouze předvojem pro později plánovanou výstavbu mnohem větší spalovny. Společnost C-Energy plánuje v svém areálu postavit další provoz s roční kapacitou zhruba padesát tisíc tun odpadu do roku 2026.

Podle generálního ředitele C-Energy Planá Iva Nejdla spalovna EVOCONT splní nejpřísnější ekologické normy a její produkce tepla bude prý efektivnější než běžné pálení uhlí. „Díky využití této jednotky snížíme již v příštím roce v Plané nad Lužnicí emise o více než 13 tisíc kilogramů za rok,“ uvedl Nejdl.

Starosta spalovnu vítá, odborník protestuje

Jak upozornil starosta Plané nad Lužnicí Jiří Šimánek, v obci měli se starou teplárnou velké problémy hlavně kvůli znečisťování ovzduší popílkem a dalšími emisemi. Změny proto starosta vítá. „Pokud bude skutečně spalování uhlí nahrazeno odpady, budou emisní limity ještě přísnější, a tudíž pro okolí lepší,“ upřesnil pro Deník Referendum , přičemž upozornil, že do příprav stavby velké spalovny se město v rámci posuzování na životní prostředí (EIA) určitě zapojí.

Zařízení má podporu i některých místních. Obyvatel Plané nad Lužnicí sdělil Deníku Referendum, že podle jeho názoru není spalovna špatný nápad. Považuje ji daleko lepší a efektivnější řešení odpadu než skládkování. „Pokud ve spalovně bude technologie, která pohlídá emise, tak je to podle mě pravděpodobně lepší než odpad ukládat do země. Teplo se bude využívat na vytápění v sídlišti, přijde mi to ekologičtější než těžit uhlí,“ řekl.

Nesouhlasí však vedoucí programu Toxické látky a odpady z Arniky Jindřich Petrlík, podle kterého nelze tvrdit, že je spalovna ekologická, pokud se odborně neposoudí vlivu na životní prostředí. „Zařízení musí nejprve projít veřejnou oponenturou a teprve až z procesu posuzování na životní prostředí bychom znali podklady, podle kterých bychom mohli tvrdit, jestli je zařízení ekologické,“ upřesnil pro Deník Referendum.

Spalovna má ročně zpracovat 2400 tun odpadu, tedy o sto tun méně, než kolik činí stanovený limit pro posuzování vlivu na životní prostředí. „Předpokládám, že to tak společnost C-Energy Planá nastavila schválně, protože schvalovací proces bez posuzování vlivu na životní prostředí ji zabral minimálně o rok méně času. Myslím si, že se museli bát, co by z procesu posuzování mohlo vyjít a možná by museli EVOCONT ještě dovybavit,“ podotkl Petrlík.

Arnika však upozornila, že pokud bude zařízení spalovat i nebezpečný odpad, musí projít procesem posuzování vlivu na životní prostředí i v případě, že je takzvaně podlimitní. Podle Petrlíka nebezpečí spočívá hlavně ve znečištěných plastech z průmyslových odpadů.

„Lze se tedy domnívat, že alespoň část odpadu, který má EVOCONT spalovat, může být znečištěna průmyslovou výrobou a bude spadat do kategorie nebezpečného odpadu místo odpadu ostatního,“ uvedla Arnika. V plastech ovšem najdeme mnoho potenciálně toxických látek vždy. Spalováním z nich vznikají například dioxiny zatěžující životní prostředí i lidský imunitní a hormonální systém.

Méně spaloven, více recyklace

Trendem v Evropské unii je zvyšovat míru recyklace na úkor skládkování a spalování. Podle odpadového experta Hnutí DUHA Iva Kropáčka by v České republice vystačila jedna až dvě spalovny. V současnosti jsou ale v provozu čtyři na komunální odpad a dokonce dvaadvacet na odpad průmyslový a zdravotnický.

„Evropské směrnice požadují, aby členské státy zvýšily svou míru recyklace o pětapadesát procent do roku 2025 a snížily skládkování komunálního směsného odpadu do roku 2035 na maximálně desetiprocentní úroveň. Česká republika má k tomuto cíli hodně daleko. Měla by převést odpady ze skládek do recyklace, ne do spaloven,“ uvedl již dříve Kropáček pro Deník Referendum.

Arnika upozorňuje, že spalovny pálí převážně výrobky z ropy, uhlí a dřeva. Podle organizace je pravda, že spalovny nevypouštějí do ovzduší tolik oxidu uhličitého jako uhelné elektrárny, ale na druhou stranu jsou daleko menšími zdroji energie než například recyklace.

„Kanadská vláda si v roce 2005 nechala zpracovat studii porovnávající energetické úspory dosažené spalováním odpadů ve srovnání s jejich recyklací. Výsledky ukázaly, že v případě plastů je rozdíl markantní, recyklace ušetří 10 až 26krát více energie než spalovny. Je to dáno především tím, že recyklace šetří energii nutnou pro výrobu surovin, které se recyklací nezničí, zatímco spálením ano,“ upřesňuje Arnika.