Křetínského elektrárna chce novou spalovnu. Podle expertů není potřeba
Radka RybnikárováElektrárna Opatovice opět zvažuje stavbu nové spalovny. Města se plánu nebrání tolik jako v minulosti, podle expertů je však nová spalovna zbytečná. Důležitější než budovat nové kapacity pro spalování je podle nich podpora recyklace.
Elektrárna Opatovice, která spadá pod holding EPH Daniela Křetínského, oživuje spolu s některými městy a obcemi Pardubického a Královéhradeckého kraje plán produkce energie ze spalování odpadů.
V průběhu posledních téměř dvaceti let přitom místní proti stavbě spalovny opakovaně protestovali i podepisovali petice. Velký podíl na pozastavení dřívějších plánů měla také referenda v Opatovicích nad Labem a v Čeperce v letech 2006 a 2007. Ta přitom stále platí. Podle expertů nová spalovna nemá smysl, odpad je prý lepší převést ze skládek k recyklaci.
Opatovická elektrárna v průběhu tohoto roku omezí provoz dvou ze šesti uhelných bloků, které neodpovídají novým evropským limitům emisí. Vedle toho v Poslanecké sněmovně leží nový odpadový zákon posilující recyklaci a Evropská unie od členských států požaduje, aby snížily míru skládkování komunálního směsného odpadu. Otázka nové spalovny, respektive takzvaného zařízení na energetické využití odpadu, se tak v elektrárně i sousedních městech dostala znovu na stůl.
Města a obce proti stavbě vystupují s menší razancí než ještě před několika lety. Primátor Pardubic Martin Charvát (ANO) v Pardubickém deníku ocenil, že je elektrárna na přístavbu připravena a má dobré dopravní napojení. „Spalovací technologie mají dnes tak špičkovou úroveň, že je to jedno z nejlepších řešení. Obce v okolí nebudou nijak zatěžovány, byl jsem se podívat ve spalovně v Plzni, v okolí nikdo nepozná, že se tam spaluje komunální odpad,“ prohlásil Charvát.
Podle mluvčí elektrárny Hany Počtové vedení provozu již jednalo také například s Pardubicemi, Hradcem Králové a Chrudimí o potřebě najít ideální způsob, jak nakládat s odpadem v následujících letech. Počtová již dříve pro média upřesnila, že společnost počítá s tím, že by spalovna stála na pozemcích ve vlastnictví elektrárny. „Areál poskytuje vše potřebné, stávající infrastrukturu, zejména vyvedení elektrické energie a tepla. Disponuje výbornou dopravní dostupností směrem od Pardubic i Hradce Králové a díky budované dálnice 35 i směrem od Svitav,“ uvedla Počtová pro Ekolist.
Místo spalování recyklace a obnovitelné zdroje
Podle odpadového experta Hnutí Duha Iva Kropáčka je stavba opatovické spalovny nejen zbytečná, ale i v rozporu s politikou Evropské unie. „Evropské směrnice požadují, aby členské státy zvýšily svou míru recyklace o pětapadesát procent do roku 2025 a snížily skládkování komunálního směsného odpadu do roku 2035 na maximálně desetiprocentní úroveň. Česká republika má k tomuto cíli hodně daleko. Měla by převést odpady ze skládek do recyklace ne do spaloven,“ vysvětlil pro Deník Referendum.
Podle Kropáčka by v České republice vystačila jedna až dvě spalovny se stejnou kapacitou jako plánovaný provoz v Opatovicích nad Labem. V současnost jsou tu přitom v provozu čtyři spalovny na komunální odpad, jejichž kapacita potřebám České republiky dostačuje. Dalších šest spaloven, o jejichž výstavbě se hovoří, překračuje tuto potřebu asi desetinásobně a investice do nich jsou podle Kropáčka vyhozené peníze.
„Obávám se, aby zde nenastala situace jako v některých severských zemích. Například ve Švédsku zavádějí poplatek za spalování, protože spalovny musejí odpad dovážet i ze zahraničí. I z tohoto důvodu opatovická spalovna není nejšťastnější projekt,“ dodal. Přiklání se současně k názoru expertů Evropské komise, kteří České republice doporučují v rámci prevence přesunu odpadu ze skládek do spaloven zavedení poplatku za spalování. Zvýšila by se tak i míra recyklace, k níž se členské státy zavázaly.
Obdobně se už na loňské veřejné schůzi ke spalovně v Opatovicích nad Labem vyjádřil i vedoucí programu toxické látky a odpady v ekologické organizaci Arnika Jindřich Petrlík. Každá spalovna, jak upřesnil, vyžaduje jistý přísun odpadu na několik desítek let dopředu, čímž se ale zamezí rozvoji recyklace. Současně taková situace může znamenat zátěž pro obce v okolí spalovny, jež se k dodávkám odpadů zavážou.
Podle Petrlíka se uhelné elektrárny, respektive jejich majitelé, snaží prostřednictvím plánů na výstavby spaloven nezmizet z trhu. „Elektrárny nechtějí úplně měnit byznys. Snaží si přivydělat tím, že dostanou zaplaceno za spalování odpadů,“ vysvětlil Deníku Referendum. I on je přesvědčen, že kapacita stávajících spaloven v českých zemích dostačuje.
„Nahrazovaní spalování uhlí spalováním odpadů nepovažuji za krok správným směrem i z toho důvodu, že bychom fosilní energie měli nahrazovat energiemi obnovitelnými, a za ty ale odpad opravdu nelze považovat,“ uzavřel.
Opatovická elektrárna zásobuje energií a teplem ze spalovaného hnědého uhlí Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Rybitví, Lázně Bohdaneč, Čeperka, Opatovice nad Labem a Pohřebačka. Celkem jde asi o jednašedesát tisíc domácností, nemocnic, škol a podniků.