Historicky první platné referendum o výstavbě spalovny se uskutečnilo v pátek v obci Horní Počaply a Křivenice. Za účasti téměř poloviny všech oprávněných voličů hlasovalo pětadevadesát procent proti vybudování největší tuzemské spalovny v areálu elektrárny Mělník. Pětatřiceti procentní hranici pro platnost místního referenda tak obyvatelé obce jasně překročili. Výsledek je závazný pro současné i příští vedení obce.

„Mám z výsledku referenda velkou radost. Doufám, že nové vedení obce udělá vše pro to, aby tady megaspalovna odpadů nevznikla. Obec by neměla s její výstavbou souhlasit v navazujících řízeních a také by neměla schválit případnou změnu územního plánu, kterou ČEZ kvůli výstavbě spalovny potřebuje,“ komentovala výsledek referenda Hana Beranová ze spolku Ekozahrada pod věží a členka petičního výboru iniciativy Stop spalovně Mělník.

Místní spalovnu odmítli především z toho důvodu, že spalování odpadů by výrazně zhoršilo kvalitu ovzduší. Tu by negativně ovlivnilo i nakládání s popelem, struskou a popílkem, které obsahují toxické látky. Zástupci okolních obcí současně vyjadřovali obavy ze zhoršení dopravní situace, která je na Mělnicku již tak dost napjatá.

ČEZ od plánů na výstavbu spalovny neustoupil

Organizátoři referenda říkají, že jeho výsledek by měl automaticky vést k ukončení plánů na stavbu. Odkazují se na výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), který při návštěvě elektrárny Mělník prohlásil, že spalovna nevznikne bez souhlasu obcí. Rovněž zástupci ČEZu na veřejném projednávání k procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) uvedli, že proti místním obyvatelům nepůjdou.

Tisková mluvčí energetické společnosti ČEZ Alice Horáková však ve vyjádření pro Deník Referendum stavbu spalovny navzdory výsledkům referenda neodmítla. Společnost se prý musí nejprve poradit s vedením Středočeského kraje a teprve poté sdělí, jak hodlá v budoucnu postupovat.

„Spalovnu v lokalitě Mělník jsme rozpracovali na žádost kraje, má pomoci řešit do budoucna otázku zpracování nerecyklovatelných odpadů, které je nutné odklonit z nebezpečných skládek z celého okolí. Projekt s krajským vedením úzce koordinujeme a na dalších krocích se budeme domlouvat společně,“ řekla Deníku Referendum Horáková.

Výsledek referenda není pro energetickou firmu překvapivý, místní jsou totiž podle Horákové ovládáni dezinformacemi. „Referendum proběhlo ještě před dokončením studií silničních obchvatů, které jsou podmínkou pro realizaci spalovny, takže občané neměli možnost posoudit celý záměr komplexně. Výstavba je koncipována jako součást celkové přeměny Elektrárny Mělník na čistě teplárenský provoz, která sníží emise o osmdesát procent,“ dodala..

Lidé měli dost informací

Odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček ovšem namítá, že situace je přesně opačná, než tvrdí ČEZ. Lidé měli dostatek informací díky tomu, že referendum proběhlo až po vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí. „Ve stanovisku EIA ministerstvo životního prostředí žádné obchvaty nezmiňuje,“ vysvětlil Deníku Referendum Kropáček.

Kropáček dodal, že výstavba spalovny je v přímém rozporu s evropskou směrnicí o odpadech, která členským státům ukládá do roku 2035 recyklovat alespoň pětašedesát procent komunálního odpadu. „Kraj by měl předhodnotit svou odpadovou politiku, protože vychází ze starých pravidel, která už neplatí. Z našich výpočtů vyplývá, že spalovna není potřeba,“ řekl.

Sdružení Arnika doplnilo, že energetická společnost ČEZ ve svých podkladech uváděla lživé informace o emisích toxických dioxinů. Z materiálu ČEZ totiž vyplývá, že většina emisí vzniká přírodními procesy a zcela opomíjí dioxinovou zátěž v popílku ze spaloven. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že množství emisí dioxinu je pětadvacetkrát vyšší, než udává energetická firma.

Arnika upozorňuje, že ČEZ se těmito údaji snaží dostat spalovnu do lepšího světla co se týče emisí dioxinů. Hlavními původci dioxinů podle ČEZu nejsou spalovny odpadů anebo jiné technologické provozy, nýbrž přírodní procesy, například lesní požáry.

„To by ovšem musely každý rok shořet veškeré naše lesy. Většina dioxinů ve skutečnosti vzniká jako důsledek lidské činnosti, v chemické výrobě nebo spalováním chlorovaných látek. Už jsme se mnohokrát přesvědčili, že popílky ze spaloven se používají při různých rekultivacích anebo jako stavební materiál. A zde unikají kontrole a mohou se často šířit do okolního prostředí a zamořovat ho. Ani nakládání s popílky z plánované spalovny však ČEZ příliš neřeší,“ uvedl předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.