Společnost Energotrans, která je součástí energetického koncernu ČEZ, chce v areálu teplárny Mělník postavit nový fluidní kotel na hnědé uhlí a plynovou kotelnu. Zástupci společnosti představili projekt na pondělním veřejném projednání studie dopadů na životní prostředí (EIA) přímo v areálu teplárny, která vytápí teplem i hlavní město Prahu. Nové kotle mají nahradit výkon tří dosluhujících bloků o celkovém výkonu sedmi set megawattů, které chce ČEZ zavřít v průběhu příštích čtyř let.

Nový uhelný kotel by přitom měl mít výkon tři sta megawatt, čili mnohem nižší než dosavadní bloky a spolu s plynovou kotelnou by měl být v provozu už za čtyři roky. Podle dokumentace EIA přitom díky záměru klesne počet vypouštěných emisí oxidů uhlíku, dusíku, síry či tuhých znečišťujících látek o více než osmdesát procent. Nicméně nové kotle mají být v provozu dalších třicet let.

„Obecným plánem je celková rekonstrukce elektrárny Mělník, která má za cíl snížit dopady fungování elektrárny na životní prostředí a s využitím nejmodernějších technologií i dodržení ekologických limitů nastavených Evropskou unií i českými zákony,“ řekl na pondělním projednávání ředitel Energotransu Miroslav Krpec.

K plánovanému záměru podaly připomínky ekologická organizace Hnutí DUHA a právní společnost Frank Bold. Nelíbí se jim, že dokumentace zpracovává pouze jednu variantu pro nový kotel a nebere do úvahy jiné palivo než hnědé uhlí. Rovněž dokumentace zamlčuje, že ČEZ v areálu plánuje postavit mimo jiné i spalovnu odpadů. Vzájemné působení těchto projektů na životní prostředí ekologům v dokumentaci chybí.

Ačkoliv se jedna kapitola věnuje dopadům projektu na celosvětové i místní klima, podle ekologů chybí zhodnocení souladu projektu s klimatickými cíli Evropské unie a s Pařížskou dohodou či očekávaný podíl emisí uhlíku na celkových emisích v České republice. Dopady na ovzduší nejsou pak podle ekologů zkoumány vzhledem k celkové předpokládané době provozu zařízení.

Navíc zpracovatel dokumentace Josef Tomášek podle nich vycházel pouze z analýzy primárních emisí, tedy přímo vypouštěných spalin z komínů, nezkoumal však znečištění vzniklé při převozu a nakládání s uhlím či dodatečné emise vzniklé chemickými procesy v atmosféře, které mohou způsobit například škodlivý přízemní ozón.

„Celá dokumentace není dle našeho názoru zpracována v souladu se zákonem. U podobných záměrů je vždy potřeba hlídat proces, který má vést k minimalizaci dopadů stavby na životní prostředí a zdraví lidí,“ řekla Deníku Referendum Petra Giňová z organizace Frank Bold.

Zástupci organizace Greenpeace na veřejném jednání vyslovili obavu, aby ČEZ nepostupoval podobně jako v případě elektrárny Chvaletice, kterou společnost rovněž slibovala zavřít. Namísto toho jí v roce 2013 prodala firmě Czech Coal Pavla Tykače, který se rozhodl elektrárnu rekonstruovat a tím prodloužit její životnost.

„I Temelín měl podle vašich dřívějších slov nahradit některé špinavé zdroje na severu Čech, nicméně téměř žádný jste nezavřeli. Jakou máme dnes záruku, že své sliby dodržíte?“ ptal se během veřejného jednání Jan Freidinger z Greenpeace.

Podle zástupců Energotrans je zárukou integrované povolení, které bude muset firma podle zákona před zahájením stavby získat, a nové přísnější limity znečištění nastavené Evropskou unií, na které staré bloky teplárny Mělník nedosahují. S připomínkami se chtějí podle svých slov oficiální cestou vypořádat v průběhu příštích měsíců.