Nezisková organizace Arnika zveřejnila již po třinácté žebříček největších znečišťovatelů životního prostředí. Třetí rok po sobě v jeho čele najdeme neratovickou chemičku Spolana společně se severočeskými elektrárnami v Počeradech a Prunéřově. Největší negativní posun zaznamenali autoři žebříčku v případě továrny na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi. Únik nebezpečných látek v roce 2016 nahlásilo 1 295 provozů. Výrazně se zvýšily ohlášené emise skleníkových plynů, rtuti a látek poškozující ozonovou vrstvu.

Spolana Neratovice podle Arniky vede třetím rokem žebříčky největších znečišťovatelů v množství vypouštěných rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. Meziročně se však jejich emise výrazně snížila, a to o více než devět tun. Nižší emise má rovněž laminátovna Peter — GFK v Trhovém Štěpánově. U ní za rok 2016 uniklo do okolí o devět tun styrenu méně. V letošním žebříčku naopak výrazně poskočila továrna na polymerbeton ACO Industries v Přibyslavi v kraji Vysočina. Továrna meziročně skokově zvýšila emise potenciálně rakovinotvorného styrenu o více jak devatenáct tun za rok.

Mezi největší pražské znečišťovatele patří Ústřední čistírna odpadních vod Praha jako významný zdroj látek nebezpečných pro vodní organismy, protože vypouští těžké kovy mědi a zinku. Spalovna odpadů v pražských Malešicích je zase pátým největším průmyslovým původcem dioxinů.

Nejvíce látek ničící ozonovou vrstvu vypustily Dukovany

Nejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu uniklo z Jaderné elektrárny Dukovany, která vypustila emise v podobě 375 kilogramů halonů (ozon ničící látky — pozn. red.). Pro ozonosféru patří halony mezi nejnebezpečnější látky, a jejich používání je proto až na výjimky zakázáno.

„Přestože k těm výjimkám patří použití pro hašení požárů v jaderných zařízeních, určitě by stálo za to, aby se i naše jaderné elektrárny poohlédly po méně problematických náhradách halonů. V roce 2016 navíc v Dukovanech nevypukl žádný požár, konalo se jen cvičení hasičů. Můžeme jen doufat, že při pouhém cvičení nepoužívali hasicí přístroje s halony,” podotkl předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Mezi deset největších původců dioxinů (vznikají například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky, už při velmi nízkých dávkách způsobují hormonální poruchy — pozn. red.) se po roce fungování zařadila nová spalovna komunálních odpadů v Chotíkově. Za rok 2016 se jednalo o třetí největší zdroj emisí těchto látek do ovzduší hned za hutními provozy v Ostravě. Podle Arniky ve srovnání s údaji z celé Evropy může nová spalovna figurovat v první padesátce podniků, které do ovzduší vypouští dioxiny.

Mezi deseti největšími původci dioxinů je šest spaloven odpadů. Všechny kromě Chotíkova ohlásily dioxiny v přenosech odpady, nikoliv v emisích do ovzduší. „Pro orgány státní správy by mělo být varovným signálem, že ArcelorMittal a spalovna SAKO Brno oznámily, že odpady s obsahem dioxinů recyklují. To zcela odporuje smyslu mezinárodním závazkům České republiky,“ zdůraznil Petrlík.

Rostou emise rtuti

Množství skleníkových plynů za poslední dva roky vzrostlo. Podle Arniky je to dáno nárůstem jejich emisí z hnědouhelných elektráren v Počeradech a Prunéřově o zhruba sedm set tisíc tun oxidu uhličitého u každé z nich.

Na nárůstu emisí rtuti do ovzduší ohlášených v registru znečišťování se podílely především energetické provozy. Na prvním místě figuruje kombinát Sokolovské uhelné ve Vřesové, který spoluspaluje odpady. Únik rtuti z tohoto podniku se meziročně více než ztrojnásobil a na celkovém množství emisí ohlášených jednotlivými zdroji do registru se podílí více jak patnácti procenty. Následují ho severočeské elektrárny Počerady a Tušimice.