Plošně vyhlášená smogová situace rozvířila v České republice jinak stojaté vody diskusí o ochraně ovzduší. Částečně ožil zájem veřejnosti a tím pádem i tlak na vládu, aby se tématem zabývala. Stav českého ovzduší je dlouhodobě tristní. A koncepční řešení chybí.

Státní zdravotní ústav odhaduje, že na důsledky zhoršeného ovzduší zemře ročně kolem pěti tisíc obyvatel. Evropská agentura pro životní prostředí dokonce mluví o více než dvanácti tisících. Tato čísla jsou natolik alarmující, že je s podivem, jak slabý zájem téma vzbuzuje. Zejména, když si uvědomíme, kolik pozornosti se věnuje bezpečnosti občanů v kontextu teroristických hrozeb.

Výzkumů dopadu kvality ovzduší na lidské zdraví existuje mnoho. Varují například před vznikem dýchacích potíží, rakoviny plic, bolestmi hlavy nebo ohrožením plodu dítěte. Minulý měsíc publikovaná studie časopisu Science propojuje znečištění ovzduší se vznikem Alzheimerovy choroby nebo demence. Čtyřletý výzkum Ústavu experimentální medicíny akademie věd zase poukázal na hrozbu poškození dětského DNA.

Nejvíce přitom trpí ti nejzranitelnější — těhotné ženy, děti, starší lidé, lidé s dýchacími a srdečními potížemi. Evropská komise rovněž odhaduje, že se roční externí náklady plynoucí ze znečištění ovzduší a související se zdravím v České republice pohybují kolem šesti miliard korun.

Více než polovina obyvatelstva považuje znečištěné ovzduší za jeden z hlavních ekologických problémů, minimum se však v tématu aktivně angažuje. Co by tu tedy mohlo vyčistit vzduch?

Radvanický extrém

„Tady je ráj na zemi. Nebýt špatného ovzduší, je tu všechno,“ vypráví Vladimír Burda o ostravské části Radvanice, kde vyrostl a prožil většinu svého života. Kontrolujeme hodnotu prachových částic na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, právě měřenou na blízké stanici. Svítí tmavě červeně a index kvality ovzduší dosahuje nejhoršího možného stupně šest — „velmi špatné“.

Počet dnů, kdy jsou v Radvanicích překročeny limity hrubého prachu, je nejvyšší v České republice. Loni jich bylo devětaosmdesát. Zákon přitom povoluje jenom pětatřicet dní v roce. Roční statistiky navíc v lokalitě ukazují až téměř osminásobné překročení limitů rakovinotvorné látky benzo(a)pyrenu. Jeho výskyt je zde až pětkrát vyšší než v jiných nejvíce znečištěných místech České republiky. Popsaná kombinace z Radvanic činí nejznečištěnější místo v republice. A situace je zde z mnohých pohledů extrémní.

Pan Burda si už odmala všímal, jak se ostravská krajina důsledkem znečištěného ovzduší mění, vzpomíná na stromy posypané vrstvou popela. Problém, který se v regionu táhne již z dob minulého režimu, se nedaří uspokojivě řešit a navzdory dílčím příznivým změnám je zdraví obyvatel nadále každodenně v ohrožení.

Důvodem znečištění je kombinace emisí z průmyslu, z dopravy a z lokálního vytápění tuhými palivy. V Radvanicích však nejvíce škodí těžký průmysl, konkrétně huť ArcelorMittal.

Když pana Burdu po devadesátých letech přešly optimistické naděje, že kapitalismus přinese investování do nové, čistší výrobní techniky a zkvalitňování provozoven, pochopil, že bez aktivní veřejnosti se problém nevyřeší. K aktivizmu ho dovedlo nejen rozčarování nad neřešenou situací, ale i zhoršující se zdravotní stav jeho manželky, kterou dlouhodobě trápí dýchací potíže.