Nová studie vědců z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd přinesla několik zásadních zjištění. Porovnával se vliv znečištění ovzduší na matky a děti do dvou let ze dvou českých měst, Karviné a Českých Budějovic. Přišlo se na to, že děti v Karviné jsou nemocné mnohem častěji. V krvi a moči matek z Karviné byl navíc nalezen mnohem větší počet škodlivin. Jedinou dobrou zprávu je, že mateřské mléko není znečištěním ovlivňováno.

Tým kolem genetika doktora Šráma zkoumal, do jaké míry způsobují zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu (b(a)p) vyšší nemocnost a genetické změny u dětí. Výzkum trval čtyři roky a výsledky u čtyř stovek čerstvě narozených dětí a jejich matek se stále ještě analyzují. Už teď je nicméně patrné, že v zimě se u karvinských dětí častěji vyskytovala genetická a oxidační poškození DNA, což negativně ovlivnilo jejich metabolické dráhy pro imunitu a vývoj mozku.

Vyhodnocována byla i nemocnost dětí ve věku do dvou let. Výsledek ukázal, že karvinské děti jsou nemocné častěji než českobudějovické, zejména co se onemocnění dýchacích cest týče. V rámci výzkumu byly v moči matek a novorozenců analyzovány polycyklické aromatické uhlovodíky pocházející z průmyslu, lokálních topenišť a dopravy. Na základě analýzy ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze vědci zjistili, že největší těchto metabolitů dosahují tyto metabolity u karvinských novorozenců v zimě.

Letní koncentrace b(a)p v Karviné pro představu odpovídají těm zimním v Českých Budějovicích, což je přibližně 1,3 nanogramu na metr krychlový, zimní koncentrace této rakovinotvorné látky se v Karviné pohybují kolem pěti nanogramů.

A tímto způsobem by se dalo pokračovat „vesele“ dál: v Radvanicích byla roční koncentrace b(a)p téměř osm nanogramů, což znamená osminásobné překročení limitu, který doporučuje Světová zdravotnická organizace. Je to zároveň nejvyšší koncentrace za rok 2015 v České republice vůbec.