Arcelor Mittal Ostrava, Spolana Neratovice, Třinecké železárny, DEZA Valašské Meziříčí anebo Synthos v Kralupech nad Vltavou — to jsou některé z podniků, které figurují mezi největšími znečišťovateli v České republice. Ve středu to uvedlo sdružení Arnika.

„Dobrou zprávou z roku 2011 je meziroční pokles množství ohlášených emisí polétavého prachu (PM10), a to zejména u podniků v Moravskoslezském kraji. Naopak extrémní nárůst množství dioxinů v odpadech vykázala spalovna SITA v Trmicích,“ uvedla Arnika v tiskovém prohlášení s tím, že to prozrazují žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2011 zpracovali její experti.

„Jestli za nižší emise drobných prachových částic vděčí Severomoravané skutečně lepším technologiím v Arcelor Mittalu nebo spíše poklesu výroby, to uvidíme až za rok při srovnání s daty IRZ za celý rok 2012,“ hodnotí změnu vedoucí havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba.

IRZ je veřejně přístupnou databází, kde údaje ohlašují samy průmyslové provozy. Arnika už tradičně z těchto údajů připravuje žebříčky podle jednotlivých skupin látek, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.

V tabulkách pro jednotlivé škodliviny je přitom seřazeno deset nejvíce znečišťujících firem. Bohužel po osmi letech zdárného provozu registru podle Arniky hrozí, že lidé přijdou o informace o řadě průmyslových znečišťovatelů. Neúnavně o to údajně již druhým rokem usiluje ministerstvo průmyslu a především Svaz chemického průmyslu.

Podle tiskového mluvčího Arniky Vratislava Vozníka ale vláda snížením počtu ohlašovaných látek lidem upírá, aby se dozvěděli o všech látkách, které znečišťují prostředí a mohou mít negativní vliv na zdraví.

„Průmyslové provozy musely v roce 2010 ohlašovat čtyřiačtyřicet nebezpečných látek v odpadech, loni už to ale bylo pouhých pětadvacet. Okleštění zveřejňovaných informací způsobila změna legislativy, kterou prosadilo ministerstvo průmyslu a obchodu,“ vysvětlil Vozník.

V sedmnácti aktuálních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského, v němž stouply úniky styrenu.

„Středočeský kraj se dostal před kraj Zlínský v množství ohlášených emisí karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek. Způsobil to především nárůst množství styrenu vypuštěného do ovzduší, který se na emisích této skupiny látek podle registru podílel ze čtyřiceti procent. Čtyřiceti procenty pak přispěla i Spolana Neratovice,“ vysvětlil mluvčí Arniky.

V souhrnné kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (skupina 1 a 2 dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) se podle expertů Arniky opět objevuje na prvním místě DEZA Valašské Meziříčí, a to i přes pokles množství těchto látek v únicích z chemičky o přibližně deset tun za rok.

Druhé místo pak patří Spolaně Neratovice, která nicméně také snížila emise vybraných látek o asi čtyři tuny za rok. Třetí místo zaujímá podle svého hlášení za rok 2011 jihlavský Kronospan OSB, který naopak zvýšil emise formaldehydu o přibližně dvě tuny za rok. Nováčkem v žebříčku je kralupský Synthos, který vyrábí polystyren pro zateplování budov.

K velkým změnám došlo v žebříčcích největší původců dioxinů a rtuti. Spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích, kterou provozuje společnost SITA, ohlásila skokový nárůst množství dioxinů v odpadech předaných mimo provozovnu - poskočila z 240 gramů TEQ za rok 2010 na 1229 gramů TEQ ohlášených za rok 2011.

„Množství dioxinů ohlášené trmickou spalovnou v přenosech odpady ve výši jednoho a čtvrt kilogramu je závratné.“ uvedl předseda Arniky Jindřich Petrlík. „Zejména pokud si uvědomíme, že studie z roku 2005 odhadla celkové množství dioxinů v odpadech za celou Evropskou unii na patnáct kilogramů,“ dodal.

Podle něj jde mimochodem zhruba trojnásobek množství dioxinů, které byly ve staré zátěži ve Spolaně Neratovice. „Ujišťovali jsme se u provozovatele spalovny, zda se při výpočtu nespletl, ale ohlášené množství nám telefonicky potvrdil,“ zdůraznil závažnost množství dioxinů v odpadech předseda Arniky.

Čtyřnásobně vzrostlo také množství dioxinů v odpadech předaných dokonce k recyklaci či využití z hutí Arcelor Mittal v Ostravě. „O to důležitější je, aby státní orgány kontrolovaly důsledně, co se děje s odpady ze spaloven a hutí,“ dokončil Petrlík.

U rtuti a jejích sloučenin vypuštěných do ovzduší a do vody je podle arniky doslova skokanem roku čistička odpadních vod v Neštěmicích provozovaná Severočeskými vodárnami a kanalizacemi, která ohlásila celých 797 kg/rok v únicích do vody.

„Důvodem takto vysokého úniku rtuti do vody může být skutečnost, že čistírnou procházejí odpadní vody Spolchemie, která používá rtuť při výrobě chloru a současně v ní dochází k likvidaci staré ekologické zátěže s vysokým obsahem rtuti,“ vyslovil hypotézu možného původce znečištění Petrlík.

V případě přenosů rtuti v odpadech jsou čísla podle Arniky ale stále výrazně vysoká i přesto, že největší původce rtuti v odpadech, spalovna nebezpečných odpadů firmy SITA v Ostravě, ohlásila o více než tunu rtuti v odpadech méně než za rok 2010. I přes zmíněný pokles vede tato spalovna žebříček původců rtuti v únicích a přenosech.

Spolchemie (Spolek pro chemickou a hutní výrobu) v Ústí nad Labem dle dat zveřejněných v IRZ pak na první pohled snížila množství perzistentních organických látek (POPs) předaných v odpadech o jednu třetinu.

Podle Vozníka jde ale o klam, který vznikl kvůli vládou sníženému počtu ohlašovaných látek do registru. „Podniky totiž od roku 2011 nehlásí přenosy pentachlorbenzenu a hexachlorbutadienu prostřednictvím odpadů. Jde tedy o změnu způsobenou legislativním omezením dat ohlašovaných do IRZ, co se týče látek v přenosech prostřednictvím odpadů,“ upozornil Vozník s tím, že Spolchemie za rok 2010 ohlásila 179 tun jmenovaných dvou látek.

Zatímco množství ohlášených emisí prachu pokleslo u hutí v Moravskoslezském kraji, elektrárna Prunéřov zvýšila množství PM10 vypuštěné do ovzduší o celých 130 tun za rok. Letos tak oproti loňskému roku figurují v první desítce původců polétavého prachu nejčastěji podniky z Ústeckého kraje.

K největším zdrojům látek poškozujících ozónovou vrstvu opět patří Spolana Neratovice a Jaderná elektrárna Temelín. Nejvíce skleníkových plynů v České republice opět vypustily v roce 2011elektrárny Prunéřov následované další elektrárnou ČEZu v Počeradech.

Stejně jako v předchozím ohlašovacím roce i pro ten loňský platí, že celou první polovinu tabulky největších průmyslových zdrojů emisí plynů působících kyselé deště opanovaly provozy z Ústeckého kraje.

Sdružení Arnika také upozornilo, že ještě několik měsíců po zveřejnění ohlášených dat v IRZ může docházet k podstatným změnám v jejich obsahu. Prakticky to znamená, že bilance prezentované na základě nyní dostupných dat mohou být následně výrazně upraveny.

„Z minulých let víme, že ještě několik měsíců po zveřejnění prvních dat dochází i k podstatným změnám v ohlášených datech, takže tato bilance může vypadat za pár měsíců jinak,“ vysvětlil Nezhyba.

Data v Integrovaném registru znečišťování jsou zveřejňována od roku 2004 vždy k 30. září, a to za předchozí rok.