Ekologové zahájili kampaň s názvem Nespaluj, recykluj! Podle nich totiž stát namísto podpory recyklačních zařízení a kompostáren připravuje projekty na masivní spalování komunálních odpodů. Celkem se nyní chystá výstavba pěti nových velkých spaloven komunálních odpadů a jeden projekt masivního spoluspalování komunálních odpadů. Tři spalovny komunálních odpadů v České republice navíc už stojí.

Celkový počet spaloven komunálních odpadů se tak ztrojnásobí a jejich kapacita více jak zdvojnásobí. Na výstavbu nových spaloven bude navíc třeba mezi 18 až 25 mld. Kč. Většinou polovinu z těchto peněz očekávají investoři z veřejných zdrojů.

„Stát by podle našeho názoru měl spíše podporovat rozšiřování recyklačních zařízení a kompostáren a především zavést opatření směřující ke snížení produkce odpadů, jak to požaduje evropská směrnice o odpadech,“ uvedl předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

Podle něj totiž spalovny nakládání s odpady neřeší, nýbrž pouze přesouvají problémy v podobě toxických látek jinam: do ovzduší, odpadních vod a odpadů, jež ze spálení odpadu zbydou v podobě strusky, popele a popílku. „Chceme tento nepříznivý trend zastavit, a proto dnes zahajujeme novou kampaň s názvem Nespaluj, recykluj!,“ vysvětlil Petrlík.

Spalovny odpadů přitom otevřeně propaguje i Chalupovo ministerstvo životního prostředí. „Nevidíme, že by stejnou podporu získávaly projekty na recyklaci odpadů a kompostování či zpracování u původců vytříděných bioodpadů,“ kritizoval přístup ministerstva vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj Matěj Man.

Podle něj se přitom v místech plánovaného vzniku spaloven zvedla vlna občanského odporu. „Naše kampaň má místním sdružením a iniciativám poskytnout pomocnou ruku na celostátní, případně evropské úrovni. Chceme jim také pomoci s odbornou argumentací. Ovšem boj o to, zda v té které lokalitě bude spalovna stát či nikoliv, musí svést především lidé v jednotlivých lokalitách plánovaných spaloven,“ doplnil Man.

Ve spolupráci s ostatními sdruženími pak Arnika připravila petici Nespalujme, recyklujme, prostřednictvím které mohou občané apelovat na zvýšení míry recyklace, kompostování a zastavení podpory spalování.

Petici lze podepsat na internetu anebo si lze stáhnout podpisové archy a ty pak zaslat Arnice. „Součástí naší kampaně bude také vydávání informačních materiálů a pořádání informačních stánků. Připravujeme také happeningy, kde chceme varovat především krajské politiky a místní obyvatele, že spalovny nejsou ani zdaleka zázračné,“ vysvětlil Matěj Man.

Z každé tuny spáleného odpadu zbude podle ekologů třetina v podobě popele, strusky a zvláště toxického popílku z čištění spalin. Už nyní tak ročně vzniká zhruba 160 tisíc tun odpadů ze spaloven, který se provozovatelé spaloven snaží prodat jako stavební materiál.

„Podobný odpad, tedy struska, způsobil nedávno problémy na ostravské dálnici. Směs strusky a popílku z liberecké spalovny byla před několika lety použita na stavbě cyklostezky v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Část těchto odpadů končí také nejspíš ve starých lomech, pískovnách a důlních dílech. Odpad s těžkými kovy a látkami, jako jsou dioxiny, je tak rozvlékán po krajině České republiky,“ specifikoval jeden z problémů způsobený spalovnami Petrlík.

Arnika přitom nechce v kampani jen protestovat proti spalovnám, navrhuje i řešení. „Míra recyklace závisí na nastavení systému sběru odpadů a motivaci občanů. Významné jsou ekonomické nástroje a sběr odpadů dům od domu,“ nastínil cestu, jak zvýšit recyklaci odpadů Milan Havel z Arniky.

„Zavedením třídění bioodpadů v domácnostech a jejich následným kompostováním a anaerobní digescí se razantně zvýší míra materiálového využití odpadů. Sem by měla směřovat podpora státu,“ doplnil pak Havla Man.