Podle plánů plzeňské radnice a generálního ředitele Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely má nedaleko města v Chotíkově na místě stávající skládky vyrůst nová spalovna odpadů.

Proti kontroverzní stavbě však protestují místní občané i ekologové. „Spalovna je pro životní prostředí ve městě velkým rizikem. Sídliště na Lochotíně, kde žijí desetitisíce lidí, i další městské čtvrti budou kvůli převažujícímu větru nenávratně poškozeny toxickým spadem,“ říká zakladatelka sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov Markéta Balcarová.

Občané se obávají především zdravotních dopadů v důsledku zvýšených emisí dioxinů a těžkých kovů. Zřízení spalovny by také znamenalo nárůst provozu kamionů městem.

Aktivistům se navíc nelíbí přístup plzeňských zastupitelů, jejichž informování o spalovně považují za nedostatečné a tendenční. Podle zástupce sdružení Jiřího Berkovce, není spalovna jediné možné řešení. „Podle studií, které si nechalo vypracovat samo město, existují šetrnější způsoby likvidace odpadu. Důležité je podporovat třídění a redukovat jeho množství,“ zdůrazňuje Jiří Berkovec.

Pokud se vyplní nové předpoklady, podle nichž by spalovna měla likvidovat až sto tisíc tun odpadu ročně, znamenalo by to dovoz odpadů i ze vzdálených lokalit. „Navíc se současné studie zpracovávají na provoz tzv. roštové spalovny, po které zůstane třetina spáleného odpadu. Ten se musí dál skládkovat a část z něho je toxická,“ dodává Berkovec.

Za prosazování spalovny již aktivisté z Dětí Země navrhli ředitele Plzeňské teplárenská Tomáše Drápelu na anticenu Ropáka roku. „Česká republika ve srovnání s jinými zeměmi Evropy má obrovské rezervy v recyklaci a využívání odpadů. Pokud vznikne spalovna, bude zde obrovský ekonomický tlak na to všechno spalovat, což jde podle nás přímo proti směru, kterým bychom se měli ubírat,“ řekl Deníku Referendum Martin Hyťha z plzeňské pobočky Dětí Země.

Plzeňští zastupitelé i Drápela se však hájí tím, že se k termickému využití odpadů vrací i Evropská unie. Plzeň prý palivo potřebuje jako zdroj energie, protože neumí dlouhodobě zajistit dostatek uhlí. Po zprovoznění spalovny by podle Drápelových slov mohla teplárna nahradit až patnáct procent uhlí.

Chotíkovskou spalovnu navíc podpořili občané v místním referendu. Nejtěsnějším poměrem jednapadesáti procent hlasů se loni v září vyjádřili pro výstavbu. Podle kritiků se však mnozí nechali zlákat téměř šedesáti miliony, které obci po vydání stavebního povolení přislíbila Plzeňská plynárenská.

Aktivisté však upozorňují na fakt, že výstavba spalovny se netýká pouze jediné obce. „Aby to referendum bylo relevantní, mělo by proběhnout i v Plzni. Bude se zde pálit její odpad a město bude negativními vlivy nejvíce zasaženo,“ zdůrazňuje Martin Hyťha.

Sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov proto dnes předá zastupitelům otevřený dopis. „Chceme, aby zastupitelé věděli, že proti spalovně se nestaví jen politické strany, ale i řadoví občané. Podporujeme aktivity obyvatel Košutky, kteří už podepisují proti spalovně petici, a vyzýváme všechny, kdo chtějí v Plzni zdravě žít, aby se proti záměru ohradili,“ uvedla členka sdružení Emilie Rousová.