Krajský úřad Plzeňského kraje odsouhlasil výstavbu spalovny v Chotíkově. Zařízení v obci nedaleko Plzně má pojmout až dvě třetiny komunálního odpadu v kraji. Podle názoru úřadu by spalovna neměla významný vliv na životní prostředí. Mluvčí kraje Petra Jarošová uvedla, že dalším krokem je získání územního rozhodnutí.

Proti rozhodnutí kraje se ve středu ostře ohradily Děti Země. Krajský úřad podle nich porušil princip EIA, podle něhož měl být projekt podroben posuzování vlivů na životní prostředí a projednán s veřejností. Podle Dětí Země je motivací kraje obava, že lidé spalovnu odmítnou stejně jako to učinili v případě plánovaného zprovoznění spalovny v Pardubicích. Občané se postavili i proti spalovnám v Opatovicích nad Labem, v Mladé Boleslavi, v Kladně nebo v jihočeských Mydlovarech.

„Rozhodnutí nepodrobit řádnému posuzování vlivů záměr na zpracování skoro sto tisíc tun odpadů považujeme za zcela iracionální, nezodpovědné a skandální. Obáváme se, že jde o první hmatatelný projev politického paktu mezi ČSSD a ODS o rozdělení moci a rozhodování o  mnohamiliardových investicích ve městě Plzni a v Plzeňském kraji," upozornil Martin Hyťha z plzeňské pobočky Dětí Země.

Podle odborného konzultanta v oblasti ekologických a zdravotních rizik Miroslava Šuty došlo v případě Chotíkova ke střetu zájmů, neboť o procesu rozhodovali úředníci kraje, který se o prosazení kontroverzního projektu aktivně zasazuje.

Aktivisté upozorňují, že nebyly posouzeny možné varianty řešení odpadového hospodářství a byly ignorovány požadavky na srovnání možných alternativ z hlediska lokality, kapacity a technologie. „Krajský úřad flagrantním způsobem porušil nejzákladnější principy dobré praxe procesu EIA," řekl Šuta.

Rozhodnutím krajského úřadu nyní „vzniká zcela zbytečně riziko soudních žalob a drasticky se také snižuje naděje, aby projekt mohl být spolufinancován z prostředků EU," míní Hyťha. Řádné posouzení podobných záměrů z hlediska životního prostředí je totiž jednou ze základních podmínek pro čerpání peněz z evropských fondů.

Vedle Dětí Země proti stavbě protestují také místní občané, tři další občanská sdružení a Strana zelených. Vážné výhrady vyjádřila i krajská hygienická stanice. Ta označila spalovnu za velmi závažnou stavbu z hlediska možného dopadu na životní prostředí a zdraví lidí. Doporučila rovněž zvážit, zda navržená lokalita je skutečně ta nejvýhodnější. „(Zamýšlená lokalita se) nachází na návětrné straně Plzně, a navíc v blízkosti rozvoje obytné zástavby," uvedla stanice.

I kvůli tomu, že exhalace ze spalovny by zasáhly především Plzeň, zorganizovala plzeňská Strana zelených petici, která požaduje celoměstské referendum, v němž by občané o spalovně rozhodli.

Výstavba spalovny má přijít na tři miliardy korun a měla by vzniknout do konce roku 2016. Investorem je městská firma Plzeňská teplárenská. Podporu má spalovna jak u kraje a města Plzeň, i od svozových firem. Projekt spalovny podpořil také ministr životního prostředí Pavel Drobil.