Polská energetická společnost PGE má v nejbližších týdnech dodat dokumentaci k běžícímu procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) pro svůj hnědouhelný důl Turów v Dolnoslezském vojvodství. Po rozšíření o deset kilometrů čtverečních se má těžba zastavit jen tři sta metrů od státních hranic, za kterými leží osmitisícový Hrádek nad Nisou.

Zástupcům okolních obcí již nyní vadí, že důl odčerpává ze zdrojů na českém území podzemní vodu, kvůli čemuž lidem vysychají studny. Z potoka, který tekl v Oldřichově na Hranicích, zůstalo jen vyschlé koryto. Rozšíření velkolomu pak podle krajského odboru životního prostředí zhorší také kvalitu ovzduší. Největší problémy dnes Turów způsobuje v příhraničních obcích Hrádek nad Nisou, Uhelná, Heřmanice nebo Frýdlant.

„Podle údaje z roku 2015 důl vyčerpá víc než dvanáct milionů kubických metrů vody za rok. Je to ohromné množství, které se dá přirovnat k roční spotřebě jedné čtvrtiny obyvatel Prahy,“ řekl novinářům již před časem ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Od loňského února probíhá geologický výzkum, který má definitivně propočítat následky rozšiřování velkolomu na podzemní vody. Ministerstvo životního prostředí na něj uvolnilo třicet milionů korun. Podle odhadů by nedostatek vody mohl postihnout až třicet tisíc lidí. Proto se proti rozšiřování dolu staví místní starostové i sami obyvatelé.

„Uspořádali jsme loni v létě společné protestní splouvání řeky Nisy s lidmi z Polska i Německa. Celkově se prozatím snažíme informovat veřejnost a upozornit je na to, jak je voda důležitá a jaké nebezpečí nám hrozí. Nejvíce se nám daří oslovit lidi, kteří již mají problémy s vyschlými studnami,“ řekla Deníku Referendum Šárka Soukupová z místního spolku Chráníme vodu.

Podle starostů s přípravami na rozšiřování dolu začala společnost PGE potichu už loni v létě. Přestože tehdy ještě nebyly změny zaneseny do územního plánu města Bogatyně, na jejímž území se velkolom nalézá, podle starostů již probíhalo kácení stromů a odkrývání hlušiny.

„Ohledně příprav jsme už poslali nesouhlasné stanovisko na ministerstvo životního prostředí. Kvůli tomu, že jde o rozšíření dolu Turów na státní hranici. Celý problém se nejvíce týká Hrádecka, ale i Frýdlantsku hrozí, že přijde o podzemní vodu,“ řekl starosta obce Heřmanice Vladimír Stříbrný.

S rozšiřováním velkolomu má problém i české ministerstvo životního prostředí, jehož zástupci se podle tiskové mluvčí Dominiky Pospíšilové pravidelně scházejí s polským protějškem. Kritizuje zejména liknavost společnosti PGE, která původně slibovala dokumentaci k EIA dodat do konce roku. Zároveň ministerstvo připravuje projekty, které by v případě rozšíření velkolomu mohly snížit negativní dopady těžby.

„Vyžádali jsme si, abychom byli součástí přeshraničního procesu EIA. Společně s ministerstvem zemědělství připravujeme speciální dotační program na rozvoj vodárenské infrastruktury, konkrétně na realizaci projektové a inženýrské přípravy opatření na zajištění pitné vody, která by do budoucna mohla nahradit a posílit oslabené vodní zdroje na Liberecku,“ řekla Deníku Referendum mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

Polsko je na uhlí závislé

Polská společnost PGE dopady na ovzduší a podzemní vody dlouho odmítala přiznat. Poprvé výtky zástupců ministerstva životního prostředí uznala loni v září, kdy na jednání s Richardem Brabcem slíbili zástupci polské strany případné finanční i technické kompenzace. Na opakované dotazy Deníku Referendum však společnost PGE nereagovala.

Proti velkolomu protestují i polské ekologické organizace. Významná závislost země na uhlí nechává dle ekologů lidi jako rukojmí znečištěného ovzduší. Zároveň upozorňují, že s velkolomem sousedící elektrárna je jedním z největších znečišťovatelů vzduchu v Evropě.

„Polská města jsou jedna z nejznečištěnějších v Evropě. Neexistuje jiná cesta jak bojovat se smogem a změnami klimatu než přejít ze špinavé energie na obnovitelné zdroje. V tomto kontextu je rozšiřování dolu Turów velmi škodlivý projekt, který dopadá nejhůře na místní lidi a přírodu v okolí těžby,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí polské pobočky Greenpeace Katarzyna Guzeková.

V kampani se polští ochranáři zaměřují zejména na italskou banku Generali, která patří k největším investorům do polských uhelných projektů, navíc vlastní akcie PGE. „Generali sice veřejně prohlásila, že se svých aktiv vzdá, nicméně nikdy neřekla, kdy to udělá a jak. Nikdy také nevyvrátila, že se nebude v budoucnu podílet na investicích do uhelných projektů. V případě, že přesvědčíme banku, aby stáhla peníze z rozšiřování velkolomu Turów, bude to pro PGE velká rána,“ vysvětlil Deníku Referendum ekonom Jakub Gogolewski z polské ekologické nadace RT-ON.