Severočeské doly dodaly minulý pátek podklady k první fázi posouzení vlivu těžby ve velkolomu Bílina na životní prostředí (EIA). Těžební firma, která je součástí energetické skupiny ČEZ, může na Bílině dále těžit, protože vláda v roce 2015 rozhodla o prolomení limitů těžby hnědého uhlí, jak platily od počátku devadesátých let dvacátého století. Ekologové i místní obyvatelé připravují připomínky proti rozšiřování dolu.

Ministerstvo životního prostředí musí podle zákona do sedmi dnů zveřejnit dokumentaci ve svém informačním systému. Pokud ministerstvo vydá po zhodnocení připomínek a veřejném projednání souhlasné stanovisko, bude o povolení další hornické činnosti rozhodovat Obvodní báňský úřad v Mostě.

„Dokumentace zkoumá komplexně vliv těžby hnědého uhlí na životní prostředí. Udělali jsme důležitý krok, nicméně bez kladného stanoviska ministerstva pro životní prostředí nemůžeme těžbu rozšířit. Chystáme různá ochranná opatření snižující hluk a prašnost pro okolní obce,“ řekl Ekolistu tiskový mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

V případě, že Severočeské doly získají povolení, budou moct těžit až do roku 2050. Prozatím mají doly povolení těžit jen do roku 2035, v případě rozšíření by mohly vytěžit o necelých sto padesát milionů tun uhlí více. Navíc se uhelná jáma přiblíží na pět set metrů k obcím Mariánské Radčice a Braňany. Proto místní starostové celý proces bedlivě sledují.

„Se zástupci dolů se pravidelně scházíme a řešíme detaily rozšiřování. Jsme domluvení, že dodrží vzdálenost půl kilometrů od nejbližších obydlených domů,“ řekl Deníku Referendum starosta Braňan Petr Škanta.

Připomínky ekologů i místních

Ekologové plánují podávat proti rozšiřování dolu připomínky. Rovněž se snaží povzbudit občany sousedních obcí, aby se do procesu posuzování vlivu na životní prostředí osobně zapojili. Proto na konci minulého týdne přímo v Mariánských Radčicích uspořádali debatu s lidmi žijícími v bezprostřední blízkosti velkolomu.

„Kromě dopadů na místní obyvatele jsou pro nás důležité i vedlejší náklady těžby, například dopad na zdraví lidí. Podobné externí náklady vyčíslila před třemi lety Univerzita Karlova na několik desítek miliard. Rovněž nám vadí vliv těžby a spalování uhlí na celosvětové klima,“ řekl vedoucí energetické kampaně v Greenpeace Jan Rovenský.

Místním vadí zejména hluk, prach a očekávané dopady na zdraví. „Čekám, až ministerstvo dokumentaci zveřejní, a pak se do procesu EIA určitě zapojím. Přijde mi, že těžit půl kilometru od baráků je vyloženě výsměch lidem. Když si do toho připočtete převrácenou krajinu, prašnost a skleníkový efekt, tak je to kritická záležitost,“ řekl Deníku Referendum Pavel Rais, který žije v sousedním městě Bílina a proti těžbě protestuje dlouhodobě.

Podle svých slov se Rais setkává i se silnými reakcemi lidí, kteří v dole pracují a obávají se ztráty zaměstnání v případě zastavení těžby.