Přibližně půl kilometru od kolejí, po nichž společnost RWE zásobuje uhlím své obří elektrárny Kraftwerk Niederaussem a Neurath, staví policie několik set metrů dlouhý kordón. Pomalu se k němu blíží patnáct set lidí oblečených do malířských overalů.

Přicházejí protestovat proti jedněm z největších a nejhorších evropských uhelných elektráren. Podle studie WWF Špinavá třicítka z roku 2007 elektrárna Kraftwerk Niederaussem o devíti blocích a celkovém instalovaném výkonu 2700 MW (pro srovnání: jaderný Temelín má 2000 MW) je třetí nejhorší v Evropě v emisích oxidu uhličitého na jednotku vyrobené energie. Obří Neurath má sice o dva bloky méně, ale celkový instalovaný výkon 4400 MW. Ve Špinavé třicítce mu patří druhé místo.

Cíl demonstrantů je tak jasný: překonat policejní řady a zastavit provoz obou elektráren. Demonstranti se postupně dělí do tří proudů a šikují se k pokusu policejní kordon prorazit. Hrozící střet odvrátí rozumná úvaha policie. Na všech třech místech uvolní cestu, protože situaci vyhodnotí tak, že protestujících je zkrátka příliš mnoho.

Lidé odění v bílých overalech typických pro klimatické hnutí posledních let se tak opět za policejním kordónem slévají do jednoho dlouhého průvodu. Po tříhodinovém pochodu, během nějž se několikrát museli vyhýbat policii či utíkat, stojí před svým cílem.

Je sobota 26. srpna. Stejně jako v loňském roce, a celkově již potřetí, se organizaci Ende Gelände podařilo zmobilizovat tisíce lidí, aby v německém Porýní akcemi občanské neposlušnosti protestovali proti uhelnému průmyslu.

„Za těmi stromy jsou koleje, které musíme zablokovat,“ pokřikuje jeden z protestujících, který zdejší kraj dobře zná. Zbývá posledních několik stovek metrů, avšak policie je zde v plné síle několika stovek těžkooděnců i s auty. Dav se opět rozděluje, tentokrát na čtyři skupiny podle tak zvaných prstů, každý z nich má jinou barvu i propagované téma.

Na koleje poměrně snadno pronikají dvě skupiny a zformují zde blokády. Třetí prst policie ale vytlačí na bramborové pole, na němž se pak těžkooděnci snaží celou skupinu pochytat. Neúspěšně, mnohým se i přes rány obuškem podaří dokonce proniknout kordónem.

Mezi bramborami však vzniká zmatek, desítky lidí naháněných policisty se zvedají ke zběsilému útěku, zakopávají, padají, zvedají se a zase prchají. Zezadu je nahánějí policisté, kteří ale sami na poli zakopávají, vrávorají a také mnozí z nich sebou švihnou o zem. Důstojnost úřadu trpí. Po chvíli se tedy zase vracejí na kraj bramborového pole. Co ale dříve fungovalo jako dobře organizovaná skupina demonstrantů, je najednou v chaosu.

V kotli