České Ende Gelände
Barbora BakošováVíce než stovce lidí se podařilo na několik hodin v sobotu paralyzovat těžbu uhlí v dole Bílina. Přímou akcí vyvrcholil pětidenní Klimakemp hnutí Limity jsme my!. Ze dna dolu a policejního autobusu reportovala Barbora Bakošová.
Asi sto čtyřicet lidí si ve třech autobusech rychle navléká bílé overaly, do baťůžků chystá roušky a transparenty a v obklopení několika policejních aut míří k lomu Bílina u Braňan, u něhož poslanci předloni schválili prolomení limitů těžby uhlí. Autobusy zastavují na kraji silnice pár metrů od začátku areálu, aktivisté bleskurychle vystupují, přes živý plot běží strmě dolů, až na hranici probíhající těžby a policisty nechávají za svými zády.
Otevírá se před nimi krajina, která je zcela odlišná od čehokoliv, co mnozí z nich doposud viděli — tvoří ji jakási fosilní anti-příroda, země pod nohama má od uhlí černou, lesknoucí se barvu. Těžba dala za vznik příkrým černým stěnám, připomínajícím Yosemity, vodopády hnědé vody stékají do zakalených jezírek, kromě občasného pohybu obřích těžebních strojů nikde ani známka života.
Nad tímto strašidelným, ale současně ohromujícím, výjevem by se dalo podivovat hodiny, kdyby aktivisté nespěchali splnit svůj úkol: dostat se na dno dolu a pokusit se alespoň na několik hodin ochromit těžbu.
Pod modrým šapitó
Je páteční podvečer, den před okupací lomu. Pod přísným dohledem policie, která pečlivě monitoruje okolí areálu klimatického tábora, jenž vyrostl na okraji těžbou ohroženého města Horní Jiřetín, se v modrém šapitó pomalu shromažďují lidé na společné plénum. Probírat se na něm mají poslední podrobnosti k chystanému víkendovému protestu. Ve vzduchu se na znamení souhlasu s řečníky otáčí zdvižené ruce — metoda kolektivního rozhodování. Organizátoři z hnutí Limity jsme my vysvětlují cíle akce, význam občanské neposlušnosti, důraz na nenásilnost i právní důsledky chystané intervence.
Mírně napjatou atmosféru třísethlavého pléna prosycuje směs vzrušení a vzájemné důvěry. Aktivisté a aktivistky se rozhodují konsenzuálně, ryze demokraticky, vše je dobrovolné, každý se může zapojit podle svých přání a možností. Po skončení pléna je již všechno v rukou menších skupinek, které si samy volí, jakým způsobem se do akčního víkendu zapojí. Schopnost aktivistů najít rychle shodu na věcech, které je můžou vystavit právnímu postihu, ba ohrozit na zdraví, je pozoruhodná.
Kemp se probouzí do sobotního rána, lidé si chystají balíčky jídla a nabírají pitnou vodu — čeká je dlouhý den. Ten začíná ohlášeným pochodem k dolu ČSA podnikatele Pavla Tykače. Průvod vyráží přímo z tábora, za Horním Jiřetínem odbočuje na polní stezku až k území, kde Sobotkova vláda navrhovala rozšíření těžby.