Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek 2. června oznámil, že Spojené státy americké vypovědí Pařížskou klimatickou dohodu. Ta má za cíl snížit emise oxidu uhličitého, a udržet tak zvýšení teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. S tímto rozhodnutím nesouhlasí američtí ani evropští politici včetně těch českých. Ministr životního prostředí, premiér i zástupci některých politických stran Trumpovo rozhodnutí označili za chybu a vyzvali ostatní země, aby ve snižování emisí pokračovaly.

„Jsem přesvědčen, že pařížská dohoda se odstoupením Spojených států nezhroutí. Ze světových států ji kromě USA odmítá pouze Sýrie a Nikaragua. Myslím si, že Donald Trump se vrátil zpátky do dvacátého století,“ okomentoval rozhodnutí hlavy Spojených států amerických český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Postoj ministra Brabce ale nebrání poslancům za ANO ve Sněmovně ratifikaci Pařížské dohody Českou republikou odsouvat. Stejně postupuje i ODS, jejíž poslanec Petr Bendl ve Sněmovně během projednávání dohody požadoval, aby zároveň s návrhem na ratifikaci Pařížské dohody Českou republikou vláda předložila potřebné návrhy, kterými bude Pařížskou dohodu provádět. Za nesmyslnou a škodlivou Pařížskou dohodu již v minulosti označil i poslanec za ODS Simeon Karamazov. Zatímco tak platí, že Senát přistoupení k Pařížské dohodě o ochraně klimatu schválil v polovině dubna, není vůbec jisté, že Sněmovna v této věci rozhodne ještě v tomto volebním období.

Být ekologický se vyplatí

Rozhodnutí Donalda Trumpa odsoudil i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Rozhodnutí prezidenta Trumpa dohodu z Paříže“ podle Sobotky „silně oslabí, ale nezničí. Je škoda, že se USA izoluje ve věci důležité pro celou planetu.“

„Trumpův krok ještě posiluje nutnost snížit naši rizikovou závislost na fosilních palivech a tím posílit soběstačnost a bezpečnost. Trump-netrump, je nejvyšší čas doopravdy rozběhnout občanské a obecní projekty čistých domácích obnovitelných zdrojů, srazit plýtvání energií i surovinami a snižovat spotřebu ropy v dopravě,“ upozorňuje Jiří Koželouh, programový ředitel ekologického hnutí DUHA. Podle Greenpeace je Pařížská dohoda napsaná tak, aby ji nezničil ani odchod tak silného hráče, jakým je USA.

Trump své rozhodnutí vysvětlil jako snahu o záchranu pracovních míst. „Byl jsem zvolen, abych zastupoval obyvatele Pittsburghu, ne Paříže,“ odkázal americký prezident na Pittsburgh jakožto na centrum těžkého průmyslu, kde vloni získal na svoji stranu tradičně levicové voliče demokratů. Starosta Pittsburgu Bill Peduto však v reakci prohlásil, že Pittsburgh bude v dodržování Pařížské dohody pokračovat, a to „pro naše lidi, ekonomiku a budoucnost.“

Tento argument někteří označují za irelevantní, protože díky snaze snižovat emise se vyvíjejí nové inovativní technologie. „Klimatická dohoda je obrovskou příležitostí i pro byznys. Investice do ochrany klimatu přinášejí příležitosti pro obory s vysokou přidanou hodnotou,“ vyjádřil se pro Deník Referendum Michal Kučera, expert TOP09 na životní prostředí.

„Z této dohody neodstupují ani země, které jinak ekologii moc nedají, protože je to ekonomicky výhodné. Jen v odvětví solární energetiky nyní v USA pracuje více lidí než v hornictví, těžbě ropy a plynu dohromady,“ upozornil na Facebooku místopředseda Zelených Michal Berg. „Trumpovo rozhodnutí zkrátka nemá budoucnost, je jenom dočasné,“ dodal pro Deník Referendum mluvčí Zelených Petr Šourek.

Pařížskou dohodu vloni odsouhlasila v září odsouhlasila administrativa tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Jelikož však o dohodě nehlasoval Senát, nestala se pro Ameriku právně závaznou. Odstoupení Spojených států amerických by mělo začít platit až za čtyři roky. „Zdá se pravděpodobné, že pokud legislativa, kterou přijal Trump, zůstane v platnosti, tak se nepodaří naplnit cíle omezování emisí do roku 2025, které byly původně avizovány pro Pařížskou dohodu,“ varoval ale Alexandr Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Donald Trump tvrdí, že chce dohodu, která bude pro všechny země stejně spravedlivá, pak prý bude ochotně vyjednávat. Pařížská dohoda podle něho zvýhodňuje rozvojové země, a to na úkor Ameriky. Spojené státy americké zaujímají po Číně druhou příčku v světové produkci oxidu uhličitého, do roku 2006 se dlouhodobě drželo na příčce první.