Setkání delegátů ze 195 zemí, nejvýznamnější konference této dekády, schůze, ze které má vzejít nová dohoda o záchraně stabilního klimatu. Takto charakterizují pozorovatelé velký pařížský klimasummit OSN (COP21), který začíná v pondělí 30. listopadu a potrvá nejméně do pátku 11. prosince.

První den summitu je naplánován ve spíše ceremoniálním duchu. Na úvodním slavnostním zasedání promluví k delegátům hlavy států a jiní vrcholní politikové ze 147 zemí. Velmi se čeká zejména na projev amerického prezidenta Baracka Obamy.

Večer ovšem už začnou jednání v rámci pracovních skupin, z nichž v dalších dnech vzejdou návrhy stěžejních komponent nové dohody.

„Ambicí konference je dát světu velkou rámcovou úmluvu, jež zaručí, že nárůst globálních teplot nepřesáhne dva stupně Celsia oproti průměrům z předindustriálních dob. Překročení této hranice se podle konsensu 97 procent klimatologů a vědců ze souvisejících oborů podepíše podstatně, nebezpečně a nevratně v horizontu mnoha lidských životů na stabilitě klimatu (…) přičemž důsledky jejího narušení zasáhnou obzvláště chudé země,“ hlásil do pondělního vysílání BBC odpovědný redaktor Matt McGrath a pokračoval:

„Nová rámcová úmluva má zahrnovat všechny alespoň trochu významné státy OSN, má obsahovat aktualizované, a především vymahatelné závazky ohledně emisí skleníkových plynů a má definovat sankce za jejich neplnění. Počítá se s tím, že závazky vezmou na sebe i rozvojové země, jimž budou bohatší státy břímě kompenzovat. Také o detailech této kompenzace má od pondělka v Paříži vyjednávat,“ uzavřel McGrath.

V obecném měřítku vychází jednání ze závěrů velkého Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), který v minulých letech sumarizoval důkazy o probíhající klimatické změně, důsledcích současného trendu a zásadním vlivu lidské činnosti.

Stěžejní je přitom přijetí důkazu posilování přirozeného skleníkového efektu uhlíkatými plyny vznikajícími ze spalování fosilních paliv, kvůli odlesňování a dalším aktivitám člověka a pochopení zásady, že globální oteplování neznamená prosté zvýšení teploty, ale především konzervaci většího množství energie v atmosféře, a tudíž více extrémního počasí — sucha, záplav, větrných smrští a dalších projevů rozvratu stabilního klimatu.

V konkrétní rovině se pak na konferenci vyjednává na základě národních akčních plánů, v nichž měly jednotlivé státy do konce října shrnout své závazky.

Podle znalců nejsou tyto závazky ovšem dostačující — pokud by dohoda obsahovala právě a jenom je, zvýšila by se do roku 2100 průměrná teplota o 2,7 stupně, tedy o 0,7 stupně více, než je dle vědců přijatelné maximum. V rámci konference bude tak ještě zapotřebí dodatečných jednání.

Další složitosti se očekávají v otázkách závaznosti, respektive vymahatelnosti závazků, celkového právního rámce a rozvojových kompenzací chudým zemím, respektive toho kdo, co, kolik, komu a jak zaplatí.

Protestní neděle

Celou klimakonferenci mají provázet protesty, happeningy, altersummity a další doprovodné akce občanské společnosti. První z nich — klimatické pochody — proběhly už o víkendu. Nejvíce akci se konalo v neděli, kdy vyrazilo na demonstrace za účinnou a spravedlivou klimatickou dohodu přes 600 tisíc lidí ve 175 zemích světa.

V Berlíně se sešlo deset tisíc lidí, v Madridu dvacet tisíc, v Praze pak okolo šesti až osmi set. V Londýně oslovil padesátitisícový dav nový předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Mnohatisícové protesty se konaly také v Mexiku, New Yorku, Hongkongu či brazilských velkoměstech.

Nejsledovanější byly však logicky akce v samotné Paříži, kde platí stále výjimečný stav vyhlášený po nedávných teroristických útocích.

Sanzacechtivější média zaujala zejména potyčka radikální skupiny demonstrantů na náměstí Republiky s policií, při níž bylo poničeno i pietní místo věnované útokům a zadrženo více než dvě stě osob. Zpravodajská média pak sledovala lidský řetěz dlouhý 3,6 kilometrů přerušený u koncertní síně Bataclan a happening s náměstím plným párů bot symbolizujících účast všech, kteří nemohli kvůli výjimečnému stavu uspořádat naplánované akce.

Hlavní organizátoři pařížských protestů se od všech násilností distancovali, zároveň ale upozornili, že francouzská policie má zjevný sklon využívat atmosféry po teroristických útocích k maximálnímu utlumení protestních akcí. Sami radikálové se do potyček pouštěli se skandováním „Výjimečný stav, policejní stát“.

Agentury připomínají, že do Francie nebylo vpuštěno na tisíc známých aktivistů.

Další informace:

The Guardian Global climate march 2015: hundreds of thousands march around the world — as it happened

BBC News COP21: Rallies call for Paris climate change action

BBC News COP21: Beginner's guide to the UN Paris climate summit

The Local — France Paris police detain 208 at climate change demo

AFP Paris human chain gives jolt to climate talks