Papež František vyzval k záchraně klimatu, náhradě fosilních paliv a globální solidaritě

Petr Jedlička

Dlouho očekávaná ekologická encyklika spojuje specificky křesťanské zásady, téma ochrany přírody i sociální rozměr současného stavu. Konat mají dle papeže povinnost především ti, kdo mají moc a ekonomické prostředky.

Komplexní, důsledná, místy až nezvykle přímočará, kombinující ekologické a sociální motivy. Taková hodnocení dávají v prvních reakcích pozorovatelé nové encyklice Laudato Si (Buď pochválen) katolického papeže Františka — dlouho očekávanému poselství pojednávajícímu o vztahu člověka k přírodě jako božímu dílu, ekologické krizi a související globálním problémům. Text encykliky byl představen veřejnosti po několika únicích celistvě ve čtvrtek.

„Nikdy jsme neničili a nezneužívali náš společný domov tak, jako v posledních dvou stech letech... Je třeba změny... největší tíhu odpovědnosti nesou ti, kdo mají dost prostředků... Pro ně je změna záležitostí volby... volby životního stylu... Víme, jak neudržitelé je chování těch, kteří neustále spotřebovávají... zatímco jiní nemohou ani žít způsobem hodným své lidské důstojnosti,“ vybírají z encykliky světové agentury.

Největší z konkrétních důrazů klade František v celkem 192stránkovém dokumentu na potřebu zvládnou „jednu ze zásadních výzev pro lidstvo našeho věku“ — změnu klimatu. Právě zde také nejvíce akcentuje odpovědnost těch, kdo mají „více zdrojů a hospodářské či politické moci“ a kteří se „zdají být v současnosti zaměstnaní spíše maskováním problémů či utajováním jejich příznaků“.

Dále papež upozorňuje například na potřebu začít „bezodkladně s postupnou náhradou fosilních paliv“, pozastavuje se nad současnou mírou znečištění, přičemž uvádí, že „Země, náš domov, začíná stále více připomínat obrovskou hromadu odpadků“, nebo poukazuje na fakt, že „celé populace nemají stále přístup k nezávadné pitné vodě, přestože se jedná o základní a univerzální lidské právo“.

Význam dokumentu

Encyklika obecně je druhým nejvýznamnějším typem poselství, jež může katolický papež vydat. V podstatě jde o obsáhlé a teologicky dokonale podložené stanovisko k tématům, která považuje ústředí katolické církve za nejzávažnější. V důsledku slouží encyklika především k orientaci duchovním, v praxi pak také jako podklad pro přípravu kázání.

Některé encykliky upadly v minulosti v zapomnění již krátce po vydání, jiné však ovlivnily naprosto zásadně chod dějin. Mezi nejvýznamnější patří dodnes Rerum Novarum z roku 1891, kterou se církev přihlásila k vlastní sociální koncepci odmítající jak tržně-kapitalistické, tak marxistické přístupy.

Laudato Si je teprve druhou encyklikou papeže Františka. Jejím specifikem je podle pozorovatelů jednak propojení ekologické a sociální dimenze pojednávané problematiky a jednak apelace na všechny, nejen katolíky.

Právě snahu o univerzální dopad textu se podle agentur rozhodl Vatikán podpořit i tím, že encykliku představili novinářům společně ghanský římskokatolický kardinál, řecký pravoslavný teolog, německý ateistický vědec a americká ekonomka a katolička.

Různí pozorovatelé a komentátoři přisuzují dopadům této konkrétní encykliky různou váhu. Shoda však panuje na konstatování, že bude teď zajímavé sledovat, jak poselství oblíbeného papeže ovlivní letošní klimakonferenci chystanou na prosinec v Paříži.

Další informace:

BBC News Pope Francis encyclical calls for end to fossil fuels

The Guardian Pope's climate change encyclical tells rich nations: 'Pay your debt to the poor'

The Guardian Pope's encyclical on the environment: key questions answered

Radio Vaticana Encyclical 'Laudato Si': on the Care of our Common Home'

CommonDreams.org 'Climate Is a Common Good': Pope Francis Calls for Justice on Warming Planet

Reuters Activists, U.N. celebrate pope's call to arms on climate change

    Diskuse
    June 20, 2015 v 9.53
    František
    První reakce již známe, v zásadě se objevily ty pozitivní. Snad jen američtí konzervativci, zejména Jeb Bush, papeže za tento krok kritizovali. Domnívám se, že vyjádření tohoto republikánského politika ukázalo, v čem se papežovi kritici mýlí.

    "Myslím si, že náboženství by nám mělo pomáhat stát se lepšími lidmi a méně by se mělo zabývat věcmi, které zasahují do politiky.”

    Zaprvé je komické sledovat republikána, jak kritizuje údajnou politizaci víry, když to byla vždy jeho strana, kdo hlásal zasahování církevních témat do témat politických. Bill Clinton coby prezident ve svých memoárech napsal, že občas měl pocit, jako by jej jeho oponenti chtěli přesvědčit, že Bůh je pravicový konzervativec.

    Zadruhé, a to je snad nejzásadnější argument, je fakt, že víra a udržitelnost rozvoje od sebe nemohou být odděleny. Bushovo prohlášení je chybné v tom, že péče o naši budoucnost nemůže být vedena pro úzký okruh vyvolených, kteří mají politickou či ekonomickou moc, ale pro všechen život na této planetě. Schopnost tyto aspekty propojit je právě tím "stáváním se lepším člověkem".