↗

„Doufejme, že ti, kdo budou na COP 28 mluvit, budou stratégové schopní myslet na společné dobro a budoucnost svých dětí, a ne na partikulární zájmy nějaké země nebo firmy. Kéž by tak ukázali ušlechtilost politiky, a ne její hanebnost.“ Foto Filippo Monteforte, AFP

Papež František v posledních dnech vyvolal pozornost oficiální odpovědí na námitky pětice konzervativních kardinálů v souvislosti se začínajícím synodem. Pozornosti by tak mohla uniknout apoštolská exhortace — tedy povzbuzení či pobídnutí — pod názvem Laudate Deum ze 4. října, v níž se obrací na církev, ale i na celek lidstva v návaznosti na encykliku Laudato si‘ z roku 2015.

Ukazuje, že církev v jeho pojetí nežije pro sebe, neomezuje se na své náboženské zájmy. Že víra má co dělat i se světskými tématy. Přitom ryze politické otázky nebývají předměty papežských dokumentů. Blízko nich je však sociální nauka církve, již do překvapivé blízkosti levicovému programu dovedl papež Jan Pavel II. v encyklice Laborem exercens z roku 1981.

Papežové bývají zdrženliví v konfliktech, někdy i násilných, mezi státy a uvnitř států mezi politickými směry. Někdy nám jejich nadměrná neutralita vadí. Piovi XII. se vytýkalo, že jednoznačně neodsoudil politiku a válečnou agresi nacistické říše. Papež František osciluje mezi soucitem s napadenou Ukrajinou a snahou pochopit a uznat ruskou motivaci. Mluvil v této souvislosti o poštěkávání NATO u dveří Ruska.

Environmentálni téma dovoluje větší otevřenost a jednoznačnost. I v nové exhortaci najdeme otevřenou kritiku postojů motivovaných ziskem, a rovněž podporu ekologických hnutí. Na webu Vatican.news vyšlo shrnutí dokumentu, a to i v češtině. Časem bude jistě k dispozici kompletní text a diskuse k němu. Zatím lze z dostupných informací vybrat a dát do souvislosti hlavní témata.