Papež František navštívil v únoru Konžskou demokratickou republiku a Jižní Súdán. 22. května byla na knižním veletrhu v Turínu představena kniha Ruce pryč od Afriky!, jež obsahuje jeho proslovy z obou cest a příspěvky afrických autorů, kteří na jeho návštěvu reagovali.

Zdálo by se, že vláda evropských mocností nad Afrikou je překonána. Zejména v šedesátých letech minulého století proběhla vlna dekolonizace. Koloniální minulost ale těžko lze kde v Africe pokládat za vyřízenou, zrovna případ někdejšího Konga je toho instruktážním příkladem.

Belgickému králi Leopoldu II. přiřkla Berlínská konference v létech 1884-1885 území označené — ironicky — jako Svobodný stát Kongo. Ten byl celý v Leopoldově osobním vlastnictví. Na území těžil zejména slonovinu a kaučuk.

Jeho administrativa se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení, vražd, únosů a amputací rukou mužů, žen i dětí, když nebyla dodržena kvóta produkce kaučuku. Zločiny proti lidskosti, které páchal jeho režim, byly srovnatelné s pozdější nacistickou mocí nad ovládnutými zeměmi.

Posléze se případu ujali novináři a mezinárodní vyšetřovací komise výslechy očitých svědků doložila mimořádnou brutalitu. Odhaduje se, že populace „Svobodného státu Kongo“ mezi léty 1896 až 1903 poklesla až o třináct milionů lidí následkem hladomoru, epidemických nemocí zavlečených z Evropy a násilí režimu. Tehdy převzala správu země od krále belgická vláda. Země byla poté známa pod novým názvem Belgické Kongo.

Role křesťanství v Africe