Kabilovy miliony dolarů a pozice Konga v mezinárodní politice

Josef Kučera

Bývalý konžský prezident manipuloval s miliony dolarů z prezidentského účtu. V době, kdy se hovoří o jeho opětovné kandidatuře. Povaha události i její pravděpodobné rozuzlení ukazuje ke specifickému postavení země v mezinárodním kontextu.

Načasování zveřejněných dokumentů dokazujících korupci v nejvyšších kruzích není náhodné. Joseph Kabila (na snímku), prezident z let 2001 až 2019, totiž nedávno začal sondovat sílu své případné podpory pro eventuální kandidaturu v roce 2023. Foto FB Dada Kasele

Zprávy o Konžské demokratické republice se v západních médiích neobjevují často. Když už se tak stane, jedná se obvykle o ozbrojený konflikt, zmanipulované volby či nějakou humanitární katastrofu. Situace, kdy se do hledáčku světových médií dostal bývalý prezident a šéf jeho kanceláře kvůli třem milionům dolarů, je tak poměrně unikátní — nikoli však překvapivá. Překvapivé je spíše to, že o dění v okolí bývalého prezidenta Kabily máme důkazy prostřednictvím bankovních účtů. Mezinárodní postavení státu to ovšem nejspíš nijak nezmění.

Konžská demokratická republika (někomu snad stále známá pod bývalým názvem Zair) je rozlohou druhá největší africká země. Nachází se ve střední části kontinentu v povodí řeky Kongo a sousedí s devíti státy. Pro představu se jedná o zemi, která je velká jako čtyři Francie či více než polovina Evropské unie. Dvě největší města (Kinshasa a Lumumbashi) dělí téměř 1600 km, což je srovnatelné se vzdáleností mezi Prahou a Moskvou či mezi Prahou a španělskou Valencií.

Na této obrovské ploše žije odhadem 90 milionů obyvatel, z nichž téměř pětina (17 milionů) obývá hlavní město Kinshasu a její předměstí. Kinshasa je dnes mimochodem považována za nejlidnatější frankofonní město na světě. Dle veškerých statistik měřících kvalitu života, tj. především ekonomickou sílu a další indikátory bývá Konžská demokratická republika na světovém chvostu — když ne poslední, tak většinou v nejhorší pětce.

Chudá země? Spíš chudí lidé

Konžská demokratická republika však vůbec není chudou zemí. Chudá je jen většina jejího obyvatelstva. Osobně se domnívám, že při pohledu na historii země lze tento jev poměrně jednoduše vysvětlit poukazem na centralizovaný systém vlády, který je s Kongem spojen už od kolonizace.

Belgický král Leopold II. je ostatně dnes považován za jednoho z nejkrvavějších diktátorů historie právě s ohledem na vládu ve „svém“ Kongu v letech 1884—1908. Nikoli náhodou byly hlavními evropským cíli loňských protestů hnutí Black Lives Matter právě jeho sochy. Hlavní vývozní surovinou Konga byl kdysi kaučuk. Dnes je situace podobná, jen se změnily vývozní suroviny — jedná se především o měď a kobalt, které míří především do Číny.

Do dnešního stavu země se samozřejmě stále promítá její nedávná minulost. Dnešní Kongo bylo na počátku 20. století brutálně vykořisťováno režimem belgického krále Leopolda II., jehož svrženou sochu ilustruje fotografie. Foto FB International Institute of Social History
×