„První klimatický hladomor“. Madagaskar dusí extrémní sucho

Adam Rektor Polánek

Na jihu Madagaskaru vyschly i řeky, desítky tisíc obyvatel ostrovního státu nemají co jíst. Humanitární pracovníci hovoří doslova o „hororových podmínkách“. Odborníci se shodují, že jde o první hladomor způsobený změnami klimatu.

Lidé v nejhůře postižené oblasti jsou odkázáni na pojídání kaktusů a hmyzu. Foto Tsiory Andriantsoarana, WFP

„Nemáme k jídlu nic kromě kaktusových listů,“ uvádí matka tří dětí Bole. Její manžel hlady nedávno zemřel. V katastrofální potravinové nouzi se nachází další desítky tisíc Madagaskařanů. Podle OSN zemi sužuje vůbec první klimatický hladomor v dějinách.

„Jde o hladomor způsobený nikoli ozbrojeným konfliktem, ale klimatickou krizí… Obyvatelé Madagaskaru prakticky nespalují fosilní paliva, nijak se na změnách klimatu nepodíleli — a přesto jimi jsou zasaženi,“ komentuje tragickou situaci pro média mluvčí Světového potravinového programu (WFP) při OSN Shelley Thakralová.

Na některých místech vyschly řeky. Foto Shelley Thakralová, WFP

Humanitární krize je způsobena extrémním suchem, v Madagaskaru nejhorším za posledních čtyřicet let. Na jihu země už čtyři roky pořádně nezapršelo. Půda je proto vyschlá a neúrodná, zásob vody ubývá každým dnem. Kromě kaktusových listů jsou mnozí z místních lidí odkázáni na pojídání hmyzu.

Přinejmenším částečný nedostatek potravy postihl už více než jeden milion Madagaskařanů. Až třicet tisíc z nich nemá v podstatě žádný zdroj potravy, a jsou tak ve vážném ohrožení života.

Ředitel WFP David Beasley hovoří o podmínkách „jako z hororového filmu“, které „otřásají i otrlými humanitárními pracovníky“. Ani stovky tun jídla, které humanitární organizace v posledních měsících na ostrov doručily, k zažehnání krize zdaleka nestačí.

Situace na jihu Madagaskaru je kritická. Video World Food Programme

Obyvatelé ostrovního státu se s přírodními pohromami a extrémním počasím potýkají dlouhodobě. V posledních čtyřiceti letech Madagaskar postihlo více než třiašedesát přírodních pohrom, včetně povodní, zemětřesení či masivních náletů sarančat.

Letošní sucha jsou ale jiná. Zatímco předešlé pohromy byly zapříčiněné vícero faktory — včetně meteorologického jevu El Niňo — letošní krizi vědci přičítají právě klimatickým změnám.

Madagaskar obecně platí za jednu ze zemí, která je nedostatku potravin obzvlášť náchylná. Foto Tsiory Andriantsoarana, WFP

„Nová zpráva IPCC dokázala, že vyprahlost půdy je na Madagaskaru vysoká — a s postupujícími změnami klimatu se bude jen zhoršovat. Letošní hladomor je tak dalším vzkazem lidstvu, že je třeba začít jednat,“ uvedl pro BBC Rondro Barimalala, původem madagaskarský vědec působící na Univerzitě v Kapském městě.

Zároveň však komentátoři připomínají, že za boj se změnami klimatu zodpovídají především nejbohatší státy, které spalují zdaleka nejvíc fosilních paliv. Pro Madagaskar je proto takřka nemožné ovlivnit příčiny extrémního sucha — země se jen může snažit mírnit jeho dopady.

„V krátkodobém horizontu existuje spousta opatření, která můžeme zavést. Například často dokážeme předpovědět výskyt nadměrných dešťů. Farmáři se tak mohou na srážky připravit a v daném období navýšit rostlinnou výrobu,“ domnívá se Chris Funk, expert na klimatické hrozby při Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.

Podle humanitárních organizací je však třeba jednat co možná nejrychleji. Madagaskar totiž obecně platí za jednu ze zemí, která je nedostatku potravin obzvlášť náchylná.

Místní lidé tak vůči budoucnosti hledí s obavami. S médii se o ně podělil charitativní pracovník Lomba Hasoavana: „Je to opravdu náročné. Každý den přemýšlím, jak a jestli dokážu nakrmit sebe a svou rodinu. Počasí je nepředvídatelné. A nikdo netuší, co se přihodí zítra.“

Další informace:

Diskuse