Změny klimatu výrazně ztíží pěstování hlavních zemědělských plodin, varují vědci

Radek Kubala

Výzkumníci z Met Office zkoumali dopady zvyšující se četnosti extrémního počasí na produkci kukuřice, rýže a pšenice — plodin, které odpovídají za jednapadesát procent globálního kalorického příjmu. Jejich zjištění nejsou povzbudivá.

Výkyvy ve stálosti a větší četnost extrémního počasí, jež s sebou přinášejí postupující změny klimatu, výrazně zkomplikují již v blízké budoucnosti pěstování hlavních zemědělských plodin: kukuřice, rýže a pšenice. Upozorňují na to výzkumníci z britské Met Office, kteří se dopadům klimatických změn na zemědělství věnují ve studii publikované minulý víkend.

Právě kukuřice, rýže a pšenice přitom odpovídají podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO) za jednapadesát procent celosvětově přijímaných kalorií. Na jejich úrodě tak závisí životy několika miliard lidí.

Doposud mívají sezóny s extrémním počasím či přírodními pohromami typu sucha nebo záplav dopad jen lokálního či regionálního rozsahu. Kvůli klimatickým změnám — konkrétně oteplování v rámci skleníkového efektu, tedy hromadění stále většího množství energie v atmosféře — však mají extrémní počasové jevy nastávat častěji, a tedy i na více místech zároveň.

Podle modelů Met Office tak budou změny klimatu nejenom dále komplikovat vlastní pěstování uvedených plodin, ale budou zapříčiňovat právě i zmíněný souběh katastrof. A pokud by došlo k několika souběžným výkyvům počasí v určitých částech světa — v takzvaných obilnicích —, mohl by tento souběh paralyzovat i výrobu a následně prodej potravin v globálním měřítku.

„Dopad případného narušení zemědělské produkce v klíčových regionech by měl celosvětově devastační účinek. V posledních třiceti letech jsme nic podobného nezaznamenali, ale při současném stavu klimatu můžeme skutečně očekávat vážné problémy,“ cituje Chrise Kenta z Met Office britský nedělník Observer.

Nejohroženější je kukuřice

Nejvíce ohroženou plodinou ze zmíněné trojice je podle vědců kukuřice. Její produkce je dnes koncentrována zejména do specifických oblastí Severní Ameriky a Číny. Pokud by například sucho zasáhlo tyto dvě lokality zároveň, klesla by podle Met Office globální produkce kukuřice až o šedesát procent.

Dnes je riziko příslušného jevu dle vědců jen šestiprocentní. V budoucnu se ale bude zvyšovat.

V posledním roce zažil — a ještě zažívá — velkou potravinovou krizi související s extrémním počasím pás států vedoucí od Keni a východní Nigérie přes Súdán a Somálsko do Jemenu. V některých oblastech byli místní nuceni konzumovat i jedovaté hlízy a kořínky.

Takřka souběžně přitom zasáhl hlad i oblast na jih od Konga, konkrétně Zambii, Zimbabwe, Mosambik a Madagaskar, kde hladovělo celkem šest milionů lidí.

„Nejsme příliš odolní, pokud jde o pěstování zemědělských plodin. Musíme pochopit, že jsou před námi vážná bezpečnostní rizika,“ varuje v Guardianu Kirsty Lewisová, další vědkyně z Met Office.

Met Office se nyní chce ještě podrobněji zabývat dopady přírodních katastrof na produkci rýže a sóji. Společně s vědeckými týmy z Číny má pak modelovat další potenciálně rizikové scénáře.

Další informace:

The Guardian Maize, rice, wheat: alarm at rising climate risk to vital crops

Financial Express Rising climate risk to vital crops could bring global famine: Study

Climate Home Scientists say east Africa will get wetter, so why is it drying out?